Společnost

Petr Vondráček: Lidé se odjakživa chtějí bavit

Známého herce, moderátora a muzikanta Petra Vondráčka vám jistě nemusíme představovat. Nejen o muzikálu Srdcový král, ve kterém v současnosti účinkuje, ale také o show Tvoje tvář má známý hlas a svých nejbližších plánech se rozpovídal v následujícím rozhovoru.

Se Srdcovým králem, který se hraje v Divadle Kalich, jste se po nějaké době vrátil k muzikálu. Co Vás na tomto žánru nejvíce baví? 

Asi odpovím na otázku známým klišé, ale zkrátka je to tak: spojení zpěvu, herectví a tance je skvělá věc dokazující um všech účinkujících. Pro mě je to vždycky výzva, poprat se s vlastní motorikou v rytmu. Baví mě také nenásilné a samozřejmé přechody z mluveného slova do zpívání a naopak. Muzikál je specifický v tom, že spojuje hudební, činoherní a taneční složku. 

Jak se všemi složkami zvládáte vypořádat?

Jak jsem již říkal, nejnáročnější je pro mě pohyb, i když koncem 80. let jsem na pražských diskotékách platil za zdatného tanečníka. Teď už je to jinak, jsem zadýchaný a nad pohyby musím přemýšlet. Nejsilnější se v rámci muzikálu cítím ve svém hlubokém zpěvu. 

Musel jste dlouho přemýšlet nad tím, jestli roli Jima Hallera, otce hlavní ženské hrdinky, přijmete? 

Jakmile se v naší zemi děje cokoliv, co se týká krále rock’n’rollu, chci být u toho. Dlouho jsem nepřemýšlel. Bylo mi jasné, že na hlavní roli jsem už přezrálý, navíc to není přímo Elvis. Tenhle muzikál – volně inspirovaný Shakespearovým „Večerem tříkrálovým“ – není příběhem Presleyho. Je to příběh o konfliktu volného a upjatého smýšlení. 

V řadě rozhovorů jste uvedl, že písničky Elvise Presleyho milujete. Jak se Vám líbí jejich zpracování v muzikálu Srdcový král? 

Upřímně jsem byl překvapen. Je mi jasné, že američtí tvůrci chtěli Elvisovy songy obléknout do nového kabátu, ale některé formy jeho hitů mě vskutku překvapily. Poslouchám Elvise takřka od narození a často jsem se, jakožto konzervativec, musel kousat do svých rtů. Teď už jsem si ale zvykl.

Před nedávnem jste také účinkoval v populární televizní show Tvoje tvář má známý hlas. Je to velký skok z divadelních prken do pořadu takového formátu?

Víte, že ani ne? Tvář jsem si vychutnal ve sladkém, občas i hořkém smyslu. Některé „protiúkoly“ nakonec vyzněly nejlépe. Lidé se odjakživa chtějí bavit, a to bylo a je smyslem téhle show. 

Byl nějaký interpret, kterého jste si v show přál ztvárnit, ale nedošlo na to? A je naopak nějaký interpret, kterého jste svým kolegům vůbec nezáviděl? 

Určitě jsem nechtěl dělat právě Elvise. Představa, že mi někdo ze čtyř porotců říká, jestli jsem to zazpíval tak či onak, je pro mě jako Dr. Presleyho strašná. Jinak lze říci, že po dvou dílech jsem pochopil, že nejde o dokonalou imitaci originálu. Jde o zábavu, o show a legraci. 

Čeká Vás v blízké době po pracovní stránce něco nového? 

Chci se teď zaměřit na moji kapelu Lokomotiva a na svou hru na piáno. Rádi bychom vydali s klukama nějaký nosič. Po deseti letech. 

Připravila: Katka
Foto: Divadlo Kalich


Diskuze: příspěvků