Jestli je Česká republika v Evropě v něčem na špici, je to počet případů klíšťové encefalitidy. Proti tomuto onemocnění neexistuje konkrétní lék. Jediná účinný způsob, jak se chránit, je nechat se naočkovat. A v tom je právě kámen úrazu.
Zatímco v sousedním Rakousku je proočkovanost populace 80 %, u nás se pohybuje v průměru kolem 33 %. Ačkoliv je Rakušanů o trochu méně než Čechů, i tak mají počet případů encefalitidy až čtyřikrát nižší.
Proočkovanost se v jednotlivých věkových skupinách liší. Nejlépe na tom jsou děti od 10 let až po mladé do 34 let. Zde je proočkovaný skoro každý druhý. Ve skupině od 35 do 44 let už je to každý třetí a mezi populací ve věku 45 až 64 let to je jen každý čtvrtý. Přitom se stoupajícím věkem se zhoršují projevy klíšťové encefalitidy a existuje i větší pravděpodobnost trvalých následků. Nejen proto je od ledna 2022 očkování proti klíšťové encefalitidě pro lidi nad 50 let hrazeno ze zdravotního pojištění. Ostatním lidem přispívají v rámci preventivních programů zdravotní pojišťovny 500–2000 korun. Plná cena za jednu dávku se pohybuje kolem 1 000 Kč.
„Ve věkové kategorii nad 55 let se s komplikacemi po prodělané klíšťové encefalitidě setkáváme u téměř 20 % pacientů. Jedná se například o těžké obrny končetin, které mohou být trvalé, zhoršení paměti, vyjadřovacích schopností a soustředění, poruchy sluchu nebo dlouhodobé bolesti hlavy. U některých pacientů je nutný dlouhodobý pobyt na jednotce intenzivní péče. Každým rokem u nás několik pacientů na klíšťovou encefalitidu umírá,“ varuje doc. MUDr. Dita Smíšková z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a FN Bulovka.
O klíšťové encefalitidě
Klíšťová encefalitida je virové onemocnění. K nákaze nejčastěji dochází do 2 hodin po přisátí infikovaného klíštěte. Poté nastává inkubační doba (1-2 týdny). První fáze klíšťové encefalitidy připomíná chřipku. Objevuje se únava, teplota, bolest hlavy, svalů a kloubů a nevolnost. Po pár dnech příznaky odezní a nastává několikadenní klid. Druhá fáze začíná vysokými horečkami, velice silnými bolestmi, závratěmi, dezorientací svalovým třesem. Pacienti bývají většinou hospitalizovaní a čeká je léčba, která pouze tlumí projevy nemoci. Jediná účinná prevence je očkování.
Klíšťová encefalitida nepřináší jen bolesti hlavy a závratě. Po návratu z nemocnice čeká řadu pacientů až měsíce pracovní neschopnosti, po níž může zůstat dlouhotrvající obrna hlavových nervů (vedoucí k obrně končetin) i postižení nervů či porucha sluchu. Dojít může k obrně svalů včetně dýchacího svalu, kvůli čemuž je možné skončit i dlouhodobě na plicním ventilátoru.
Třetina pacientů je ve věku 45 a 64 let
Vzhledem k proočkovanosti ve věkových skupinách není divu, že v posledních dvou letech bylo 34 % případů „klíšťovky“ u lidí mezi 45 a 64 lety. V této skupině se nachází dost lidí, kteří žijí aktivním životem, jezdí na kole, podnikají pěší výlety a dostávají se tedy neplánovaně do míst, která jsou rájem pro klíšťata. Tito maličcí tvorové se ale schovávají i v trávách do jednoho metru, a proto se běžně vyskytují i na zahradách rodinných domů nebo v parcích. Právě osoby starší 50 let očkováním nejvíce získají a s nemocí nejvíce ztrácejí.
Na encefalitidu antibiotika nezaberou
Důvody, proč je zde tak nízká proočkovanost jsou různé. Podle průzkumu si totiž třetina lidí myslí, že na klíšťovou encefalitidu zabírají antibiotika. Pouze 7 % ví, že antibiotika ani žádná jiná specifická léčba neexistují. Výrazný problém je i dodržování očkovacího schématu, které se skládá ze 3 základních dávek a pravidelného přeočkování. Aktuální průzkum z roku 2021 říká, že na druhou dávku dojde jen 71 % očkovaných a na třetí už jen 46 %. Na booster (tedy na přeočkování) si vzpomene už jen 33 % z nich. Množství látek účinných proti viru klíšťové encefalitidy se ale v krvi postupně snižuje, proto je podstatné, aby každý člověk dokončil základní očkovací schéma a pravidelně chodil i na přeočkování.
Komerční prezentace
