Koktání patří mezi nejtěžší poruchy komunikace a trpí jí mnoho dětí i dospělých. Odstranit tenhle problém není nic jednoduchého, ale jde to. Nejlepší je, když se s terapií začne již v dětství. Nespoléhejte se na to, že dítě přestane v řeči zadrhávat samo od sebe a takzvaně z toho vyroste. Problémy se totiž mohou zhoršovat.
Varovné příznaky se u každého projevují individuálně a rozhodně nemusí být přítomny všechny najednou. Všímejte si, jak vaše dítě komunikuje a zpozorněte, jestliže se u něj projevuje:
- mnohočetné opakování prvních hlásek, slabik, částí slov
- změny ve výšce hlasu (s opakováním začátků slov výška i hlasitost hlasu stoupá)
- křečovité napětí ve tváři, na krku i hrudi
- různé pohyby rukou, nohou i celého těla
- nekontrolovatelný pohyb rtů a jazyka
- vkládání nepatřičných slov i vět do plynulé řeči
- prodlužování hlásek nebo napínání hlasu
- viditelný zápas s řečí, vyhýbání se určitým slovům či hláskám
- potíže s pravidelným dýcháním při mluvení
Co je příčinou?
Co vlastně koktavost způsobuje, se dodnes nepodařilo přesně určit. Zřejmě se jedná o kombinaci více faktorů, dědičností počínaje, různými vnějšími podmínkami konče. Někdy může být spouštějícím momentem smutná nebo i radostná událost. Proto není ani tak důležitá příčina, ale to, co koktavost u dítěte může udržovat či zhoršovat. Žádná univerzální metoda neexistuje. Každopádně pokud máte doma dítě, které zadrhává, neodkládejte dlouho návštěvu logopeda a začněte s poruchou bojovat co nejdříve. Dobrá zpráva je, že až 80 % dětí začne do sedmi let mluvit plynule, z toho polovina do půl roku od začátku potíží.
Jak vadu řeči zvládat?
V některých případech vada řeči souvisí i s psychikou dítěte. Psychickému zvládnutí vady řeči u malých dětí pomáhá právě rodinná terapie, která by měla být součástí logopedické péče. „Důležité je nepřipomínat dětem, že koktají. Rodiče často dělají chybu, že dítě opravují, dokončují za něj věty nebo chtějí, aby větu opakovaně řeklo správně. Jistě že mu chtějí rodiče pomoci, ale dítě si musí prožít, že má čas. Dospělí většinou spěchají, dítě se zasekne a ten pocit, že vše musí říct rychle, mu ještě víc znemožní se vyjádřit,“ vysvětluje PhDr. Petr Staníček.
Dnes už je překonaná teorie, že by za koktání u dětí mohla pouze nezodpovědná matka, nicméně jako rodič můžete potomkovi podstatně pomoci, a tak musíte vědět, jak na to. Pro takové dítě je důležité, aby nebylo přetěžované a mělo klidné a harmonické rodinné prostředí. Koho by napadlo, že důležitá je i strava – například nedávat dítěti příliš energetickou stravu, jakou je kakao nebo čokoláda.
Co tedy pomáhá?
- Pokuste se o klidné domácí prostředí.
- Mějte trpělivost a nepopohánějte potomka v řeči ani ho neokřikujte.
- Mluvte s dítětem pomaleji a klidně, nezahrnujte ho velkým počtem otázek.
- Nedokončujte za něj věty ani myšlenky.
- Během práce s dítětem nebo při jídle vypněte všechny rušivé přístroje.
- Když na vás dítě mluví, věnujte mu plnou pozornost.
- Nenechte nikoho z příbuzných či známých, aby vaše dítě v řeči přerušovali.
- Snažte se obohacovat slovní zásobu dítěte a jeho komunikační dovednosti.
- Pozitivně potomka motivujte a vysvětlete mu, že každý má nějaké potíže.
- Mluvte s dítětem o stresových situacích a pomozte mu je zvládnout.
Důležité je období před nástupem do základní školy a samotná školní docházka. Na dítě jsou kladeny povinnosti a sociální prostředí dítěte je jiné, než na jaké bylo zvyklé. Podpora dítěte a ev. pomoc ze strany učitele je rovněž důležitým momentem, na který bychom neměli zapomínat.
Text: PaedDr. Ilona Kejklíčková Ph.D, Klinický logoped a soudní znalec ve zdravotnictví – klinické logopedii