Na pultech supermarketů i v domácí spíži najdeme mnoho potravin, ve kterých je použit cukr nebo umělá sladidla.
Sladíme cukrovinky, džemy, marmelády, rosoly, kompoty, ale i pečivo, mléčné výrobky, nealkoholické nápoje. Ale co vlastně umělá sladidla jsou?
Cukr nebo sladidlo?
Sladká chuť signalizuje, že přijímáme energii. Po našich předcích máme hluboko v mozku zapsáno, že sladká je chuť přežití a úspěchu. Američtí vědci stanovili denní dávku šest lžiček cukru pro ženu a devět lžiček pro muže na den. Sladké chuti v potravinách můžeme dosáhnout buď přírodní cestou (cukr, melasa, med), anebo syntetickou čili umělou, když použijeme umělá sladidla.
Které tedy zvolit?
Všechna sladidla, stejně jako ostatní éčka, jsou označována tříčíselným E kódem, který je třeba umět správně rozluštit. Přítomnost přídatné látky se na obale označuje tak, že se uvede název nebo číselný kód E nebo obojí. E kód, pod kterým je přídatná látka označována v mezinárodním číselném systému, se nemění a znamená, že éčko prošlo hodnocením své bezpečnosti.
Umělá sladidla by měli užívat jen ti, pro které byly původně určeny, diagnostikovaní diabetici. Ostatní je konzumují zcela zbytečně. Nevhodná jsou především pro děti, nemocné a starší lidi. Pokud se opravdu chcete vyvarovat konzumaci umělých přídatných látek, vyplatí se sledovat obaly potravin.
Umělá sladidla
Umělá sladidla jsou chemické látky intenzivně sladké chuti, vesměs vyráběné složitými pochody chemické syntézy z různých přírodních organických či anorganických látek. Jsou to buď aditiva získávaná modifikací přírodních látek, nebo aditiva vyráběná čistě synteticky. Finálními produkty jsou vysoce čisté látky, povoleny příslušnými státními hygienickými orgány pro lidskou výživu. Aby byla zaručena zdravotní nezávadnost umělých sladidel při dlouhodobé konzumaci, stanovují se celosvětově doporučené denní dávky, tzv. ADI (Acceptable Daily Intake – přijatelná denní konzumace).
Co vlastně konzumujeme?
Nejběžnější a po celém světě rozšířená umělá sladidla jsou acesulfam K, aspartam a sacharin. Jelikož tato umělá sladidla jsou prakticky nekalorická (někdy se uvádí jako nízkokalorická), neškodí zubům, jsou vhodná i pro diabetiky, stávají se bohužel vyhledávanou součástí nejrůznějších diet.
Pro potřeby v domácnostech jsou umělá sladidla dodávána většinou ve směsích s nejrůznějšími potravinářskými sacharidy. Českému spotřebiteli jsou nejznámější asi sacharin a sorbitol. Pokud však velmi toužíte po nízkokalorickém sladidle nebo jste diabetici, vyzkoušejte Stévii . Nízkokalorické sladidlo získané z čistě přírodního zdroje.
Připravila: Katka Soušková
Zdroje: webozdravi.cz, ceff.info
Foto: S. Hermann Pixabay
