Začínám být alergický na věty typu: „Vědci zjistili, že “. A pak pokračuje popis něčeho, co lidstvo zná často i tisíce let.
Nedávno se objevila nová studie, která ukazuje, že staré rčení „štěstí je stav mysli“, je skutečně pravdivé. Bylo zjištěno, že těkání mysli, neustálé přebíhání myšlenek a dělání více věcí najednou vedou k celkové nespokojenosti člověka. Naopak lidé, kteří se soustředí na jednu danou věc, do které se úplně ponoří, prožívají to, čemu říkáme pocit štěstí.
Tím se dostáváme k tomu, co využívali Taoisté a poté i Buddhisté před mnoha lety – uvolnění mysli. Tedy to, čemu se říká meditace. V novodobých dějinách pak byla tato technika nazývána např. modlitba. Klíčem ke štěstí se tak stává umění ovládat mysl tak, aby se zklidnila a soustředila se jen na jednu danou věc, myšlenku, pocit či činnost.
Výše uvedená studie dokonce potvrzuje tisíce let starý fakt, že nejde o to, zda myslíme na nepříjemné věci, problémy či stresové situace. Naopak, je úplně jedno na co myslíme, čím se zabýváme. Jde o to, že nám mysl neustále těká z jedné myšlenky na druhou a je jedno, jestli jde o myšlenku příjemnou či nepříjemnou.
Samotné těkání mysli je nám nepříjemné a přináší nepříjemné pocity. Takže i když mysl těká a myslí na více příjemných věcí, stále se člověk cítí nespokojeně. Jakmile se ale přestanete zabývat více věcmi, zklidníte mysl a koncentrujete ji na jednu věc, pocit či aktivitu, dochází u vás k velké změně. Začnete se cítit příjemně, volně, nadšeně, plní energie a šťastně. Dokonce se můžete dostat až do určité euforie.
Staří šamané a mniši k tomu využívali např. bubnování, rytmické zvuky apod. Tím pomáhali odpoutat mysl od různých vjemů a přinutili ji soustředit se nadaný zvuk či rytmus. Stejně tak funguje modlitba, kdy se mysl soustředí na danou formuli, větu nebo mantru. Jakmile se naučíte soustředit se na daný moment, začnete se cítit šťastnější. Naopak, necháte-li mysl bloudit, pocit štěstí se vytrácí. Jakmile se dostanete do stavu soustředění se na daný okamžik (a je jedno jestli to je jedna myšlenka, hra na klavír, oprava rozbitého stroje atd.), začne energie volně a příjemně proudit.
Otec pozitivní psychologie Csikszentmihalyi tento proces nazývá „ flow“ – plynutí. Je to stav, ve kterém jste naprosto vtaženi do dané situace a vše ostatní přestáváte vnímat. Z hlediska Tao či Feng Shui tomu říkáme „napojení se na jang“. Jangová energie zabezpečuje funkci, tedy fungování toho, co právě děláme. Jde o fungování, kdy je vše tak, jak má být. Vše je správně, vše je v harmonii. A právě díky této harmonii (rovnováze) přichází pocit štěstí. Proto je rovnováha základní podmínkou štěstí jako takového.
Jste-li tedy v tomto plynutí (flow), prožíváte aktivní štěstí. V tomto stavu není nic nemožné. Naopak, dokážete vše. Zde je důležité si uvědomit, že na váš pocit štětí nemá vliv pozitivní či negativní pohled na danou věc. Vaše štěstí není dáno pozitivní či negativní situací. Člověk prožívá štěstí i ve chvíli, kdy se zcela oddá řešení nějakého problému. Tedy něčeho, co se zvenčí zdá jako negativní, ale při ponoření se do této situace se pocit mění na štěstí.
Takže nemůžete svádět vinu za svůj nešťastný život na nepříznivé okolnosti či špatné podmínky. Štěstí se dostaví vždy, když se dokážete vnořit do dané situace a necháte se jí vézt. Jde o umění napojit se na jangovou energii.
Autor: Jiří Čerňák
