Nedokážete si jídlo bez soli vůbec představit a saháte po slánce dřív, než na vašem stole definitivně přistane talíř s kouřící polévkou?
Bohužel jsme závislí na soli. Jenže sůl v případě zdravého životního stylu není nad zlato. Představte si jednu čajovou lžičku, plnou bílého prášku. Přesně tolik soli do sebe můžete dostat za jeden jediný den, aniž by to škodilo vašemu tělu.
Doporučená denní dávka soli totiž činí 6 gramů na den, tedy zhruba jednu čajovou lžičku. Ještě 8 gramů je relativně rozumná dávka soli, se kterou si náš organismus poradí. Podle výzkumů ale průměrný obyvatel západní Evropy mnohdy zkonzumuje přes 10 gramů soli denně, přičemž existuje i řada lidí, kteří doporučenou denní dávku přesahují až desetinásobně.
Výsledkem může být vysoký krevní tlak, který výrazně zvyšuje riziko mrtvice a srdečních chorob. Ve vyspělých zemích, kde si lidé dopřávají sůl v hojné míře, je vysoký tlak běžný, zatímco ve státech, jejichž obyvatelé nejsou zvyklí jídla příliš dosolovat, znají problémy z krevním tlakem víceméně jen z odborné literatury. Navíc, když svůj organizmus věčně zásobujete koňskými dávkami soli, může docházet ke zhoršení i celé další řady chorob – za všechny jmenujme například osteoporózu či některá onemocnění ledvin.
Sůl a dieta
Pokud se snažíte o snížení tělesné váhy, slánka není zrovna vaším nejlepším přítelem. Voda vázaná na nadbytečnou sůl na sebe totiž může vázat vodu, která vám v konečném efektu může přidat až dvě kila váhy. Navíc může způsobovat nadýmání, které rozhodně nepřispívá ke štíhlé linii. Dalším nezanedbatelným argumentem proti nadměrnému solení, je fakt, že lidé s nadváhou mívají většinou sklon k vyššímu tlaku. A vášeň pro slané jídlo tlak ještě zvyšuje. Držíte-li běžnou redukční dietu, vlastně už tak děláte i něco pro snížení svého tlaku. Ovoce, zelenina, cereálie – to vše obsahuje i jídelníček pro ty, kteří potřebují svůj tlak držet pod kontrolou. Jediný rozdíl mezi oběma dietami spočívá v omezeném přísunu soli. Pokud tedy při hubnutí omezíte navíc i solení, uděláte tím mnohem více pro své zdraví, než kdybyste vesele solili dál.
Skrytá sůl
Sůl nejíme jen přímo, ale v neposlední řadě se do našeho těla dostává i prostřednictvím řady kulinářských lahůdek. Následující pokrmy raději vypusťte ze svého každodenního jídelníčku, jsou totiž solí doslova prošpikované. Na černou listinu patří ančovičky, slanina, sójová omáčka, nasolené či uzené ryby a maso, oříšky, salámy, olivy a samozřejmě chipsy. U některých jídel musíte postupovat opatrně, někdy se v nich totiž skrývá spousta soli, zatímco jindy je její obsah v normě. Sem patří některé sýry (zejména tavené a plísňové), balené sandwiche, párky, cereálie, omáčky na těstoviny, polévky a instantní jídla. Při jednom namátkovém testu bylo zjištěno, že jedna porce předvařeného kuřete s pilafem v sobě měla 5 g soli, tedy takřka celodenní porci. Proto studujte etikety na obalech. Pokud je na nich uveden pouze obsah sodíku, vypočítejte si obsah soli sami. Vynásobte obsah sodíku číslem 2,5 a zjistíte, kolik soli se s tím kterým pokrmem dostane do vašeho těla. Je-li výsledkem vyšší číslo než 1,5 g na 100 g, buďte na pozoru.
Chuť i bez slánky
Raději šetřete dochucovadly, jako je například majonéza, kečup nebo dressinky. Místo klasické soli si pořiďte sůl bylinkovou, či se sníženým obsahem sodíku. Některé omáčky mohou v jedné porci přesáhnout množství soli, které v sobě skrývá hamburger s hranolkami. V čínských a indických restauracích dávejte zase přednost neochucené rýži před ochucenou. Právě v ní se totiž často skrývá notná dávka soli. Další „slanou bombou“ z exotické kuchyně je sójová omáčka. Můžete ji nahradit chilli, limetkovým džusem či česnekem. Pořiďte si mlýnek a jídlo ochucujte čerstvým, jemně namletým kuličkovým pepřem, který výrazně chutná a navíc obohatí váš požitek z jídla svým výrazným aromatem. Stejnou službu vám prokážou čerstvé bylinky. Například kopr dodá říz rybímu masu a rozmarýn jehněčímu. Zvykněte si také na čerstvé ovoce, luštěniny, ořechy a zeleninu. Nemusí se (s výjimkou luštěnin) solit a navíc v sobě mají spoustu draslíku, který snižuje krevní tlak.
Zeleninu zpracovávejte chytře. Namísto zeleninového salátu se zálivkou, která se většinou neobejde bez soli, si připravte jednoduchou oblohu bez ochucení. Sůl skladujte v uzavřené kuchyni, mimo jídelní stůl. Nebude vás to tak pokoušet, abyste svůj organismus neustále zahlcovali kvanty bílého prášku. Pořiďte si kvalitní slánku s jemnými otvory, které vám pomůžou sůl opatrně dávkovat. A v první řadě navždy opusťte zlozvyk solení jídla ještě předtím, než ho ochutnáte.
Detoxikační kúra
Určitě už se vám to někdy stalo. Poručili jste si k obědu své oblíbené jídlo, ale protože na stole nebyl couvert, museli jste svou oblíbenou lahůdku spořádat bez obvyklé dávky soli. Připadalo vám ale najednou mdlé a nezajímavé, prostě jako by to nebylo ono. Jakmile se totiž rozhodnete snížit příjem soli, zpočátku se vám zdá, že vše co jíte, postrádá ten správný šmrnc. Může za to fakt, že se během zvýšeného přísunu soli na vašem jazyku otupily receptory citlivé na sodík. Když ale vydržíte dodržovat omezení soli nejméně tři týdny, vše se vrátí do starých kolejí a chuťové buňky se začnou chovat jinak. Najednou si začnete mnohem lépe uvědomovat původní chuť jídel a sůl už pro vás nebude alfou a omegou stolování.
Tajemství soli
Sůl je anorganická sloučenina chlóru a sodíku. Už staří Číňané znali na čtyřicet druhů soli. Římští vojáci zase dostávali část mzdy v podobě bílých krystalků. Z historie známe až 14 000 nejrůznějších způsobů jejího využití, hlavně v potravinářském a chemickém průmyslu. Běžné prodávaná kuchyňská sůl je obohacená o jód, který slouží jako prevence proti nejrůznějším chorobám, mořská či alpská sůl pak navíc obsahuje i zdraví prospěšné minerály. Je spojená i s některými lidovými zvyky, ne nadarmo se u nás sypala děvčátkům do peřinky sůl, aby byla zdravá, a návštěvy se vítaly právě chlebem a solí.
Připravila: Eva Čopíková
