Děti

Dětský pokoj pro děti do tří let

Čekáte miminko a chcete mu už teď připravit pokojíček? Nebo se chystáte již ťapajícího drobečka přesunout z vaší ložnice do jeho vlastního království?

Ideálním řešením je samozřejmě vlastní pokoj, ale soukromí se dá vykouzlit i v rámci obytného prostoru. Zvlášť do 1 roku věku, dokud vám ještě nikam daleko neuteče, je hrací plocha v obytném prostoru (nejlépe na dohled či dosah od kuchyňské linky) přirozená věc, ke které většina maminek intuitivně dospěje. Postačí většinou hrací deka se zavěšenými chrastítky a jinými zajímavými předměty s možností výměny za neokoukané. Hrací prostor by měl být na měkké podložce (koberec, deka), doplněný polštáři pro zajištění nečekaných přesunů a otoček. Pro změnu polohy se dají využít nejrůznější sedátka, houpátka apod. nebo také autosedačka.

Podlaha

Vezměme to od podlahy. Do dětského pokoje jsou vhodné přírodní teplé materiály jako dřevo nebo korek, které je dobré doplnit kusovým kobercem. Kusový koberec bych volila nejlépe hrací. Musím říct, že náš dvouletý klučina si na něm hraje každý den. Pro kluky jsou nejlepší silnice jako „rally“ nebo stavba, pro holky můžete zvolit zoo, vesnici či farmu.

Malba

Dalším krokem je výmalba stěn. Je dobré opticky snížit výšku místnosti. To je možné dvěma způsoby. Pokud již máte vymalováno (ať již barevně, či bíle), postačí doplnit malbu výrazným pruhem ve výšce 1,1 – 1,5 m. Pruh může být sytější odstín původní barvy, nebo barva kontrastní, případně lze použít dnes velmi oblíbené samolepky. Pokud se na malování teprve chystáte, je vhodnější barevně vymalovat pouze do výšky již zmíněného pruhu a stěny ke stropu nechat bílé. Strop je nejlepší ponechat také v bílé, místnost působí světleji a vzdušněji.

Barevnost stěn volíme vždy v souvislosti s barevností nábytku. Pokud je zařízení pokoje v designu dřeva (dýha či masiv) nebo bílé, můžeme na stěny použít jednu nebo dvě výraznější barvy (např. zelená a modrá, žlutá a oranžová, bílá a růžová). Pokud je nábytek barevný, musíme být při volbě barevnosti stěn opatrnější. Vhodnější je ponechat barevný pouze již zmíněný pruh v tloušťce 10 –   30 cm nebo zvolit jemnější odstíny barvy doplňkové, ladící k barvě nábytku (modrý nábytek a žlutá či žlutooranžová na stěnách, zelený a modrá, růžový a holubí šedá apod.).

Vybavení

Dětská postýlka

Přesuňme se k samotnému vybavení pokojíčku nábytkem. Začneme postýlkou, která nesmí chybět. Zdravotní matrace a bezpečnost jsou samozřejmostí, pouze doplňuji důležitost umístění v rámci pokoje. Postýlka by neměla stát ani jednou stranou u ochlazované stěny a pohled z ní by měl umožňovat přehled po celém pokoji a dobrý výhled na dveře. Nedoporučuji kupovat postýlku v setu s přebalovacím pultem a šatní skříní. Za rok zjistíte, že v pokojíčku spíš překáží a doladit k nim další kusy nábytku vhodného pro „mrňouse“ se většinou nezdaří. Ostatně přebalovací pult není nezbytný, velmi dobře se dá nahradit matrací, kterou využijete i pro větší děti a hlavně z ní nemůže miminko spadnout.

Šatní skříň

Šatní skříň v dětském pokojíčku je praktická věc, ale pouze v případě, že je vestavěná. Pokud není možnost skříň vestavět, pak bych volila pro takto malé děti pouze nízkou komodu se zásuvkami. Vysoký nábytek není do pokojíčku vhodný, působí na děti příliš mohutně. Platí zde pravidlo snížit se při zařizování na úroveň očí dítěte. Do vyšších úrovní můžete umístit otevřené police, které jsou vzdušnější.

Skříňky

Nejvhodnějším nábytkem jsou nízké skříňky výšky 50 – 60 cm s dvířky a zásuvkami, do kterých schováte spoustu věcí, ale zároveň je můžete využít na vystavení hraček tak, aby byly stále po ruce. Je to sice pracnější na úklid, ale nemusíte potom tak často do pokojíčku, protože prťata se sama lépe zabaví, když mají vše na očích. Proto není úplně optimální systém krabic zasouvajících se do dřevěných korpusů. Je sice rychlý na úklid, ale hrabat se v krabici a hledat nějakou konkrétní hračku není v silách malého caparta (nám samotným to dá někdy zabrat).

Stoleček a židličky

Nezbytnou součástí pokojíčku je také dětský stolek a židličky. Velmi oblíbené jsou barevné plastové, ale řekla bych, že praktičtější a „přírodnější“ jsou klasické dřevěné z masivu nebo barevně lakované.

V dětském pokoji by neměla chybět možnost nějaké pohybové aktivity. Tady s výhodou využijeme již zmíněnou matraci, která může být cílem skoků a pádů nebo jen tak na válení. Podobnou funkci mají také vaky s kuličkami, ale zabírají poměrně dost prostoru, takže nejsou vhodné do malých pokojíčků. Pro nejmenší je skvělá houpačka s ohrádkou, která se dá pro větší děti odstranit. Pouze bych odradila od zavěšování mezi zárubně, kde bude houpačka překážet. Praktickou věcí jsou nafukovací skákací zvířátka, se kterými užijí děti spoustu legrace, ale když je omrzí nebo z nich vyrostou, není problém je „vyfouknout“.

Záclony a závěsy

Záclony a závěsy nejsou v dětském pokoji nutností, zvlášť když má pokoj „francouzská“ okna nebo okna s nízkým parapetem, která umožňují výhled. Závěsy je vhodnější nahradit roletou nebo žaluzií, které nevíří prach a téměř nevyžadují údržbu. Nejlepším, ale i nejdražším řešením je venkovní žaluzie, která kromě zastínění zamezí také přehřívání pokoje.

Osvětlení

Osvětlení je také důležitou součástí pokoje. Centrální stropní světlo doplňte lampičkami s různou intenzitou světla. Zajímavé je použití světla s možností stmívání, ale počítejte s tím, že to bude velké lákadlo na hraní.

Příjemné je doplnit pokojíček jednou výraznou větší rostlinou, která navodí přírodní atmosféru a zvlhčí vzduch. Jen je třeba obezřetně vybírat, aby nešlo o jedovatou rostlinu.

Autor: Ing. arch. Hana Kotyzová

Zdroj informací: Atelier Daďa
Zdroj fotografií: Atelier Daďa

Diskuze: příspěvků