Pokud je něco s naším tělem v nepořádku, informuje nás o tom svým vlastním signalizačním systémem. Jedním z takových hlídacích majáčků je horečka, tedy tělesná teplota vyšší než 38 °C.
Podle webu nzip.cz je horečka vyvolána chytrou komunikací bílkovin s částí mozku zvanou hypotalamus. Bílkoviny vyšlou do řídící centrály lidského organismu informaci o tom, že v těle se vyskytuje problém a mozek na to reaguje tak, že zvýší tělesnou teplotu, která je vyvolána pyrogeny. Horečka tedy není nemocí, jak se možná někdo domnívá, ale obranným mechanismem našeho těla. Ze začátku bychom se neměli pokoušet horečku snižovat, je přirozenou reakcí a zabraňuje množení virů a bakterií, navíc aktivuje imunitní systém, který je v souboji s nemocí klíčový.
Jak se mění teplota organismu
Podle webu drmax.cz tělesná teplota lidského organismu není nikdy stálá. Každý den se mění a kolísá podle toho, jakým způsobem den trávíme, a jsme-li v pořádku. Ráno je tělesná teplota nejnižší a poté se zvyšuje zhruba o 0,5 stupně, postupně se šíří ze středu našeho těla do okrajových částí, končetiny se nám tedy zahřívají až v odpoledních hodinách, kdy začíná tělo nastřádanou energii vydávat. V odpoledních hodinách je naše tělesná teplota rovnoměrně rozložená a v jednotlivých částech těla nedochází k výkyvům.
K večeru začíná teplota zase klesat a tělo se připravuje na odpočinek. Tento denní cyklus lidského organismu kopíruje také průběh horečky, teploty a rychlost změn je však v průběhu horečky zvýšená. Horečka probíhá ve dvou vlnách. Tou první je vzestup teploty, tou druhou je vydávání energie. V první vlně máme prochladlé končetiny a je nám zima (i přesto, že teploměr ukazuje 38 °C), tělo se zahřívá na teplotu, která bude ideální pro boj s nemocí. Tato fáze je nejvíce náročná a je často doprovázena bolestí či zimnicí. V podstatě ale odpovídá každodennímu zahřívání organismu, jen ve zvýšených hodnotách. V druhé vlně naopak tělo zaplavuje teplo a potíme se, v této fázi se organismus zbavuje škodlivých látek.
Kdy a jak snižovat horečku
Velmi důležité je připravit organismu podmínky pro boj s nemocí, pokud máme horečku, je nezbytný klid, spánek, přísun vitamínů a dostatek tekutin. Nezbytné je diagnostikovat, na jaký podnět horečka reaguje a zaměřit se na léčení příčiny. Častou chybou bývá, že se léčí projevy, nikoliv příčina.
„Horečka není sama o sobě nemocí. Jedná se o zvýšení tělesné teploty, které je častým příznakem probíhající infekce,“ říká praktická lékařka MUDr. Gabriela Navrátilová. „Zvýšená teplota mezi 37 a 38 °C je obrannou reakcí těla. Pokud přesahuje 38,5 °C, je provázena pocením, střídáním horka a zimnicí, pak už je třeba ji snížit. Ke snížení teploty a proti bolestem se užívá kyselina acetylsalicylová, která však snižuje srážlivost krve a může podráždit žaludek a nedoporučuje se dětem. Bezpečný a účinný je také paracetamol, ale není vhodný při onemocnění jater. Proti horečce a zároveň proti bolesti a zánětům velmi dobře působí účinná látka ibuprofen. Při jeho užívání by měli být opatrní pacienti s onemocněním ledvin. Vždy si vyberte jednu z látek a nekombinujte je. Lékaře vyhledejte, pokud budete mít horečku dva až tři dny,“ dodává lékařka.
Horečka tělo samozřejmě vyčerpává a delší doba boje s nemocí tělo unavuje, protože je zvýšena tepová frekvence a látková výměna, což je velmi náročné, zejména pro starší osoby a děti. Pokud tělesná teplota přesáhne hranici 40 °C, je pro lidský organismus natolik vyčerpávající, že je nezbytné ji okamžitě snížit. Kritickým bodem je 42 °C, s touto teplotou se lidský organismus již nedokáže vyrovnat.
Připravila: Věra Hájková
