Jako děti jsme se na zimní období těšili, běhali jsme venku, sáňkovali nebo stavěli sněhuláky. Odměnou pak bylo zachumlat se do deky a dát si šálek teplého čaje. Zkuste i jako dospělí překonat pokušení raději zůstat v pohodlí domova. Odměnou vám budou zážitky, na které budete s dětmi dlouho vzpomínat. Přinášíme pár tipů, jak si s dětmi pobyt venku co nejvíce užít, i když zrovna není sníh lákající k sáňkování.
Podle webu www.healthychildren.org čas venku v přírodě zlepšuje náladu a snižuje stres, a přirozené světlo a fyzická aktivita zase pomáhá obnovit zlepšit kvalitu spánku. Čerstvý vzduch navíc přispívá k podpoře imunity a tím pádem k větší odolnosti. Pohyb venku je tak (nejen) pro vývoj dětí nezbytný a ani v zimních měsících bychom na to neměli zapomínat.
Proč je tak důležité být venku?
Ráno přesun autem do školy nebo do školky, poté cesta na kroužky a po napsání úkolů shlédnout něco v televizi nebo brouzdání po internetu, a jde se spát. Pohyb (nejen venku) je však pro vývoj dětí nezbytný. Předškoláci, kteří tráví hodiny denně u televize nebo s elektronickými médii navíc mohou mít menší slovní zásobu, a hůře koncentrovat pozornost. „Skrze obrazovku děti používají pouze sluch a zrak a nemohou tak zjistit, jakou má daná věc konzistenci, jak voní, kolik váží nebo jaká je na omak. Často není jasné, kde se vzala. Dochází tak ke zkreslení představ, které mohou ve školním věku ovlivnit úroveň prostorového vnímání, komunikace nebo analytických dovedností,” říká Tereza Valkounová z Asociace lesních mateřských škol.
Cibulové oblečení a teplý čaj s sebou
Říká se, že není špatné počasí, pouze špatné vybavení. Být dobře oblečení je tedy základ pro to, abychom se na těle cítili celý den v suchu a teple. Pod nepromokavou vrstvou mějte několik hřejivých vrstev – klidně i tři, čtyři, počínaje funkčním prádlem. Na cestu lesem můžeme vzít sadu náhradního oblečení s sebou. Někdy je v zimě i měsíc v kuse jen bláto – děti by pak měly být vybavené právě na toto počasí – mít zateplené holinky a podšité gumové kalhoty i bundy.
Hurá ven
Pokud vyrážíte s více dětmi, můžete zkusit pohybové hry, řadu z nich známe z dětství a stále jsou to ty nejlepší činnosti na zahřátí jako například:
- Rybičky, rybičky, rybáři jedou.
- Opičí dráha: Děti mohou společně s rodiči připravit slalom či rozmístit překážky na přeskakování apod.
- Mrazík: Každé z dětí si zvolí zvířátko, které v zimě nespí (občas vyběhne z pelíšku pro potravu) a jedno z nich hraje mrazíka, který jim leze do kožíšku (honička).
- Házení se šiškami, přemisťování šišek na hromady.
- Legrační básničky s pohybem: Například „Hlava, ramena, kolena, palce“.
Výjimečné příležitosti k tvoření a učení
Příroda nabízí celoročně rozmanité příležitosti k učení, a v zimě tomu není jinakS dětmi můžeme i v zimě rozvíjet pozornost, představivost, paměť a další dovednosti například pomocí následujících aktivit:
- Hledání symbolů zimy: Potřebujeme několik dvojic předmětů či obrázků. Po zahradě, louce či lese rozmístíme jednu z dvojice obrázků vloček, různých sněhuláků, kameny různých barev. Druhá část dvojice je na rozložené plachtě. Děti v okolí hledají a přikládají do dvojic. Rozvíjí tak zrakové rozlišování a paměť.
- Stopovačka: Děti mohou hledat stopy zvířat – na to je ideální blátivé období, zajímá nás, kterým směrem zvíře šlo, jak bylo asi veliké, zda šlo samo, až nakonec lze pátrat, o jaké zvíře se jedná ale to není tím hlavním cílem. Skrze stopy chceme poznat místní zvíře, jeho zvyky, chování a jednou jej třeba i spatříme.
- Umění zimy: V plastových kelímcích nechat zamrznout různé větvičky nebo zbytky rostlin ve vodě a poté vyloupnout. Ideální je nechat zimu čarovat přes noc a ráno zažít velké překvapení.
- Hloubka kaluží: Pomocí klacíků mohou děti zkoušet hloubku kaluží, a trénovat tak předmatematické dovednosti.
Připravila: Věra Hájková
