Knihy

Michaela Duffková – Zápisník alkoholičky

Jak se z jedné skleničky vína navečer může stát vážný problém.

Míša byla hezká, zdravá holčička, dobře se učila, nebyly s ní problémy. Až na rozvod rodičů nebylo její dětství ničím výjimečné. Nikoho by tedy nenapadlo, že právě ona bude mít ani ne ve třiceti letech tak vážné problémy se závislostí na alkoholu. Po úspěšné léčbě se rozhodla založit si blog Zápisník alkoholičky na Facebooku, kde začala popisovat svůj příběh, aby tak pomohla ostatním, kteří s něčím podobným zápasí. Blog zaznamenal obrovský úspěch nejen mezi čtenáři, ale byl oceněný i literární cenou Magnesia Litera. Loni přišla nabídka napsat knížku, která právě vyšla. 

Knížka se skládá jak z vlastního příběhu, tak z blogových příspěvků, deníkových zápisků z psychiatrické léčebny a třeba vzkazů od rodiny a známých. Můžete se tak detailně podívat do duše inteligentního mladého člověka, kterého na tři a půl roku přemohl alkohol. 

Míša se už během středoškolských let ráda napila. Byla společenská, alkohol jí chutnal a už tenkrát se párkrát stalo, že se opila tolik, že dělala ostudu a pak si skoro nic nepamatovala. Na svém pití v době před mateřstvím by ale stejně nepoukazovala na nic zvláštního kromě toho, že nikdy nevěděla, kdy přestat. Po dvacítce začala chodit se svým budoucím manželem a byla to velká láska. Brzy otěhotněla, a protože to bylo naprosto nečekané a byli příliš mladí, rozhodli se s manželem pro potrat

A možná, že to byl počátek pozdějších problémů, protože událost neměla rozhodně zpracovanou. Po svatbě se nastěhovali k manželovým rodičům, aby měli víc místa a zahradu a narodila se jim tentokrát již plánovaná holčička. V těhotenství Míša vůbec nepila, ale to bylo na dlouhou dobu naposled. Dceru mohla kojit jenom dva měsíce, takže neměla po večerech zábrany zahánět případnou nepohodu skleničkou vína. Prostředí neustálého dozoru tchýně a tchána mladé rodině rozhodně neprospívalo, komunikace s manželem vázla a úleva v alkoholu byla čím dál častější. Nic jí nedokázalo přesvědčit o tom, že má problém, ani schovávání vypitých lahví, nezodpovědnost, lži. 

Teprve až strach o vlastní život donutil Míšu vyhledat odbornou pomoc. Absolvovala detox a stacionární psychiatrickou léčbu. Od té doby se už nikdy nenapila. Po půl roce se vyléčila, ačkoliv sama říká, že alkoholik se úplně nevyléčí nikdy. Statečně odhalila svoji identitu, a ačkoliv jí potkaly další těžkosti, stala se z ní žena, na kterou se dá spolehnout. Dál žije s manželem a dcerou, čeká druhé dítě a snaží se pracovat na tom, aby se u nás o alkoholismu u žen víc mluvilo a aby se každému dostalo pomoci. 

Ale nejvíc toho dokázala blogem a touhle knížkou, a rozhodně nepomohla jenom jedinému člověku, jak si přála. V zemi, kde je pití alkoholu považované za tak běžné a normální, jako u nás, se taková výpověď nikdy neztratí. 

DOPORUČUJU! 


Autor: Jitka Králová www.romantickyzapisnik.cz 

Foto: Jitka Králová 

Zdroj: Albatros


Diskuze: příspěvků