Žijeme ve světě neustálých notifikací, zpráv, e-mailů a sociálních sítí. Každou chvíli po nás někdo nebo něco chce naši pozornost. Technologie nám bezesporu zjednodušují život, ale mají i svou daň – zkracují naši schopnost soustředit se, zvyšují stres a mění způsob, jakým prožíváme svět.
Jon Kabat-Zinn, zakladatel programu MBSR (Mindfulness-Based Stress Reduction), říká: „Mindfulness znamená věnovat pozornost záměrně, v přítomném okamžiku a bez posuzování.“ Tato zdánlivě jednoduchá schopnost se však v digitální době stává jednou z největších výzev.
Mozek v informačním přetížení
Odhaduje se, že množství informací, které dnes vstřebáme za jediný rok, by člověk ve středověku nezvládl za celý život. Neustálý příval dat, vizuálních vjemů a notifikací nutí mozek neustále filtrovat, vyhodnocovat a rozhodovat, čemu věnovat pozornost.
Psycholog Adam Šíma z Form Factory k tomu říká: „Dostupnost informací nám může výrazně pomoci v nejrůznějších aspektech života, ale je dobré se také zamýšlet, kolik informací skutečně dokážeme zpracovat a aplikovat – a kdy už jen pasivně konzumujeme.“
Pasivní konzumace informací dlouhodobě snižuje naši mentální odolnost a duševní pohodu. Náš mozek není uzpůsobený na nepřetržitý proud podnětů – potřebuje prostor k regeneraci, jinak se rychle vyčerpává.
Multitasking jako mýtus moderní doby
Multitasking se často vydává za znak výkonnosti, ale ve skutečnosti je to iluze. Mozek neumí dělat dvě náročné věci zároveň – pouze mezi nimi rychle přepíná.
Daniel Goleman ve své knize Focus: Síla pozornosti – Skrytý motor úspěchu vysvětluje, že toto neustálé přepínání nejen snižuje produktivitu, ale také vyčerpává kognitivní zdroje a zvyšuje hladinu stresu. Výzkumy dokládají, že multitasking může snížit výkon až o 40 % a zhoršit paměť i schopnost soustředění. Prvním krokem k návratu rovnováhy je proto vědomé zpomalení – dělat méně věcí, ale s plnou pozorností.
Mindfulness – návrat k přítomnému okamžiku
Mindfulness, česky všímavost, má kořeny v buddhistické praxi, ale dnes se používá jako moderní a vědecky ověřený přístup ke zvládání stresu, emocí a přetížení. Pomáhá nám znovu se ukotvit v přítomném okamžiku a vědomě řídit svou pozornost.
Psycholog Adam Šíma to popisuje jednoduše: „Mindfulness je vědomé zaměření se na přítomnost. Například deep work nebo deep focus – aktivní věnování se jedné konkrétní činnosti bez vyrušování telefonem nebo jinými podněty.“ Pokročilá mindfulness praxe se snaží vyhnout hodnocení – cílem není dokonalost, ale přijetí. Umění být s tím, co je, bez tlaku, že něco musíme měnit.
Technologie, dopamin a únava z připojení
Sociální sítě fungují jako nekonečný bufet podnětů, který nás nikdy nezasytí. Každý „like“, komentář nebo zpráva aktivuje dopamin – hormon spojený s odměnou a motivací. Tento mechanismus vede k tomu, že mozek si začne žádat další a další stimulaci. Výsledkem je zkrácený attention span, ztráta trpělivosti a neschopnost vychutnat si obyčejné chvíle. Běžné činnosti, které dřív přinášely klid – čtení, jídlo nebo rozhovor – se mohou jevit jako „příliš pomalé“.
Podle Adama Šímy se nadměrné používání technologií může projevit třemi způsoby:
- Ztráta pozornosti a koncentrace – mozek se přetěžuje rychlými podněty.
- Stres a úzkost – srovnávání na sociálních sítích vytváří tlak na dokonalost.
- Ztráta hlubokých vztahů – rychlá online komunikace nahrazuje skutečné spojení.
- Digitální detox – návrat k rovnováze
Mindfulness neznamená, že musíme zahodit telefon nebo smazat všechny aplikace. Jde o vědomé používání technologií – tak, aby pracovaly pro nás, ne proti nám.
Adam Šíma doporučuje: „Zkuste se občas zastavit a zeptat se sami sebe: Proč teď sahám po telefonu? Potřebuji to, nebo je to jen zvyk?“
Pomáhá zavést drobná pravidla:
- nastavit si časové limity pro sociální sítě,
- zapnout režim „nerušit“ na noc,
- dopřát si chvíle offline – během jídla, večer nebo na procházce.
- Nemusíte meditovat hodinu denně. Stačí párkrát denně vědomě se nadechnout, být plně přítomní v tom, co právě děláte, a dovolit si na chvíli „nemyslet“.
Přínosy mindfulness
- Lepší soustředění – hluboká práce (deep work) posiluje koncentraci.
- Méně stresu a úzkosti – všímavost zvyšuje mentální odolnost.
- Kvalitnější prožívání – vrací nás k hlubšímu vnímání běžných činností.
Jak říká Lucie Dvořáčková, lektorka jógy a autorka workshopů o mindfulness a józe: „Mindfulness není útěk z reality. Je to způsob, jak být v ní naplno – s tělem, dechem i myslí v jednom okamžiku.“
„Sedněte si, položte palec a ukazovák k sobě (Chin mudra). Zavřete oči a nechte dlaně spočívat na kolenou. Vnímej proud energie mezi prsty.“ Mudra pomáhá soustředit pozornost dovnitř a propojit tělo, dech i mysl.
Mindfulness nás učí nastavit si hranice a dopřát si čas offline. Technologie mohou být skvělým pomocníkem, pokud jim nedovolíme ovládnout náš čas a pozornost. Svět bez neustálých notifikací je překvapivě tichý – a právě v tom tichu se často znovu objevuje klid, inspirace a prostor pro skutečný život.
Připravila: Katka Soušková
