Odpovězte po pravdě. Zapomínáte, chybujete v práci, nemůžete se soustředit, nemáte do ničeho chuť, máte problémy se spánkem, jste náladová, bolí vás hlava či žaludek, váha letí nahoru nebo dolů? K tomu přidejte vysoké pracovní nasazení, přemíru stresu a nevyváženost pracovního a soukromého života. Poznáváte se? Vítejte ve světě lidí, kteří trpí přepracováním.
„No, co“, řeknete si: „Vezmu si týden volno a bude dobře“. Chyba! Pokud jste opravdu dlouhodobě přepracovaní, vaše tělo vám prostě vypoví službu: budete zapomínat na to, co jste udělali a s kým jste mluvili. Budete pořád unavení, ani spánek vás neosvěží. Po krátké dovolené budete rychle na původní úrovni únavy.
Varovné příznaky přepracování – několik fází:
1. Poruchy spánku
Nejdřív máte pocit, že můžete pracovat dny i noci nonstop, máte spoustu energie, jako kdyby vás někdo nadopoval drogami. A ono to skutečně jde, i rok se dá žít tak, že spíte tři hodiny denně, a máte radost, že stíháte spoustu věcí a připadáte si neporazitelní. Jenže pak přijde únava. Velká únava. Chcete spát a ono to nejde. Spíte už třeba jen dvě a čtvrt hodiny denně a zbytek noci trávíte s očima upřenýma na strop. Normální celonoční spánek je zkrátka vyloučený. To je první velmi vážné varování.
2. Prudké změny váhy
Ztrácíte chuť k jídlu natolik, že si nedokážete vzpomenout, co jste jedli naposledy a kdy. A jestli jste vlastně včera vůbec něco jedli… Nemáte dokonce ani pocit žízně. Za dva týdny jsou vám kalhoty volné, ale toho si sotva všimnete, jen když vás na to někdo upozorní. Nemáte ani důvod jíst, protože vám stejně vlastně nic nechutná. Pozor: znovuzískání návyků pravidelně jíst a pít je několikatýdenní záležitost a připravte se, že zprvu možná budete muset jíst jen proto, že vám pípne signál na mobilu, že je čas jíst.
3. Poruchy chování
Vy si toho zřejmě nevšimnete, ale pokud vás ostatní už delší dobu upozorňují, že jste se změnili poslední dobou, a že jste nějak zvláštní, mají patrně pravdu. Obvyklé jsou výbuchy vzteku v neadekvátních situacích, paranoidní myšlenky, úzkostné stavy až panický strach z různých situací, které mohou nastat, ale i třeba z obyčejné zaplněné ulice. Nebo naopak ublíženost a plačtivost v situacích, kdy taková reakce není na místě.
4. Ztráta radosti ze života
Věci, které vás dřív těšily, už netěší. Ani jídlo, ani kino, ani koníčky, ani lidé, které jste jinak vždycky rádi viděli. Nic. Svět hrůzně zešediví. A člověk zlhostejní. Vůči zážitkům, a co hůř: vůči lidem.
5. Zapomínání
Poslední fáze, kdy už mozek volá o pomoc. Je natolik přehlcený prací a informacemi, že už nedokáže další vstřebávat. A odstřihává i spojení od věcí, které jste znali a uměli. Zapomínáte, komu jste volali a proč, kam jste se vypravili a proč. Nevíte, proč máte na botníku vytaženou zrovna tuto knihu z knihovny. A lidé se vám soustavně upomínají s věcmi, na které si nevzpomínáte.
Co vám pomůže?
Je nezbytné najít si čas na relaxaci, odreagovat se v mimopracovních aktivitách, pravidelně jíst, pít a dostatečně spát. Pokud jste opravdu přepracovaní, bude vám „vyvážený životní styl“ z počátku činit potíže. Za pomoci odborníků a blízkých ale máte velkou šanci na zlepšení. Dodržujte jednoduchá pravidla. Denně 8 hodin spánku, 5x denně jídlo, alespoň 1,5 litru tekutin denně, alespoň 1 hodinu denně procházka. Naordinujte si pravidelný rytmus, který vám pomůže najet do normálních kolejí.
