Bydlení

Pokojovky: jak se o ně postarat na podzim

Léto za sebou nadobro zavřelo dveře a s nadcházejícími chladnějšími a kratšími dny zalézáme pod střechu nejen my, ale z letního stanoviště jsme přestěhovali i pokojové rostliny. Jakou péči jim na podzim věnovat, aby jim nic nescházelo a zdárně prospívaly?

Říjen je měsíc posledních návratů z dovolených a týká se to i pokojových rostlin. V letních měsících se zelenaly na terase, balkoně či zahradě a užívaly naplno slunce, současný pád teplot by jim uškodil. Proto musejí zamířit domů i ony.

Naše pokojovky obvykle pocházejí z různých koutů světa, proto se i jejich nároky liší. Obecně platí, že jakmile teploty začnou klesat k pěti až deseti stupňům, měli bychom zelené krásky mít už pěkně v teple. Jako první, když teploměr ukazuje kolem patnácti stupňů, stěhujeme tropické rostliny, jako tchýnin jazyk, zelence, potosy nebo diefenbachie. S deseti stupni jsou na řadě sukulenty, a nakonec při pěti stupních sklízíme středomořské rostliny, jako jsou oleandry, citrusy nebo vavříny.

Zdravotní prohlídka

Už je máme hezky pod střechou? Pokud jsme to ještě neudělali, podrobíme po návratu rostliny zdravotní prohlídce. „Prohlédneme nové výhony a spodní část listů, kde se s oblibou usazují škůdci. Ti nejen, že by rostlinu oslabovali, ale mohli bychom si je zavléct do bytu, kde by pravděpodobně napadli i další pokojovky,“ upozorňuje zahradnice weiki Michala Brabcová.

Kolik tepla a světla?

Subtropické a středomořské rostliny, jako citrusy, oleandry nebo olivovníky, rády tráví zimu v chladnějším prostředí kolem 4 až 12 °C, ale s dostatkem světla. Svědčit jim tak bude například parapet na chladnější chodbě nebo zimní zahrada. Pozor však na studený průvan, ten je dokáže rychle sprovodit ze světa, vyhněte se tedy například místům, kde se větrá. Naše zelené přítelkyně původem z tropů si libují v teplotách kolem dvaceti stupňů, nepotřebují tolik světla jako třeba ibišky či sukulenty, ale temné kouty jim také nesvědčí.

S příchodem zimy a zkracujících se dní přesouváme pokojovky blíže k oknu, aby měly stále dostatek světla, a tak i ideální podmínky k fotosyntéze. Je důležité myslet na to, že pokvetou pouze zdravé a silné rostliny, kterým nic neschází a neperou se s žádnými nemocemi či škůdci,“ objasňuje Michala Brabcová.

Mírnější zálivka

Zatímco v létě rostliny vypijí spoustu vody, s podzimem a přestěhováním domů vyžadují spíše sušší substrát. „Se zkracujícím se dnem má rostlina nižší nároky na vodu,“ potvrzuje zahradnice. Pokojovky proto určitě nepřeléváme, vykoledovali bychom si žluté listy a uhnívající kořínky. Čím chladnější a temnější je stanoviště, tím méně vody rostliny potřebují. S větší mírou světla a tepla můžeme lehce přidat i vodu. Po čem ale rostliny touží i v zimě, je vzdušná vlhkost, té se jim ve vytopeném interiéru obvykle nedostává. Stejně jako suchý vzduch trápí doma v zimě nás, neprospívá ani rostlinám, proto je pečlivě rosíme a sem tam jim můžeme dopřát sprchu.

Do zálivky nezapomínáme občas přimíchat životadárný koktejl probiotických bakterií, které rostlinám během vegetačního klidu pomohou posílit imunitu. Probiotika se také postarají o pohodlí jejich kořenů, zadrží totiž potřebnou vláhu pro období, kdy rostlina nesnese silnou zálivku.

Hnojit, či nehnojit

Rostliny stále přihnojujeme, ale vyhýbáme se hnojivům určeným pro růst, která aplikujeme na jaře. Poznáme je podle toho, že ve složení mají nejvyšší zastoupení dusíku (N). Naopak používáme hnojiva s vysokým poměrem fosforu (P) a draslíku (K),“ vysvětluje zahradnice weiki Michala Brabcová a dodává: „Abychom rostliny udrželi v kondici, dopřejeme jim občas organická hnojiva s guánem nebo žížalí čaj. Nezapomeneme je kombinovat s probiotiky, které zajistí lepší příjem a vstřebatelnost potřebných živin.“

Zimní květy

Některé z pokojovek nás za vlídné zacházení v nevlídné zimě odmění květy. „Kvetení můžeme podpořit přihnojením, přídavkem probiotik a také přisvícením, protože dny se zkracují a slunce slábne. S hnojením myslíme především na ty pokojové rostliny, které mají kvést na Vánoce. Dáme si proto záležet především u orchidejí (Cymbidium, Vanda), u vánočních kaktusů (Schlumbergera), ale i u vánočních hvězd,“ vypočítává Michala Brabcová. Vánoční hvězdy je také třeba obzvlášť důkladně chránit před studeným průvanem a teplotními šoky. Pokud totiž „prostydnou“ cestou z obchodu domů, mnohdy se stane, že nám uhynou, ještě, než přijde Štědrý den.

Vyplatí se mít na paměti, že typicky vánoční rostliny, jako je vánoční kaktus nebo vánoční hvězda, ke kvetení vyžadují krátký den. Aby zdárně vykvetly, musí na ně dopadat jen maximálně 8 až 9 hodin světla denně. „Pokud máme v obýváku vánoční hvězdu z loňského roku, zakryjeme ji přibližně od páté hodiny večerní krabicí, aby nemohla přijímat světlo z žárovek nebo třeba z televize. A druhý den ji kolem deváté ranní zase odkryjeme,“ doporučuje Michala Brabcová. Listeny vánoční hvězdy se vybarví asi za tři až čtyři týdny tohoto režimu. Vyplatí se proto načasovat si ty nejzářivější Vánoce na tu správnou dobu.

Připravila: Adéla Steinová

Zdroj informací: tiskové materiály weiki
Zdroj fotografií: Pexels

Diskuze: příspěvků