Lásko, tohle je poslední dopis, který ve svém životě píšu. Moje poslední slova tedy patří Tobě.
Nevím, kolik dnů mi zbývá a jaké budou, takže Ti chci napsat ještě při plném vědomí. Tenhle dopis dostaneš po mé smrti, pokud budu já první, kdo opustí tento svět.
Miluji Tě. Miluji Tě nejvíc ze všech lidí. Naše děti mi to musí odpustit, Tebe miluju víc. Děti jsou dar a miluji je, ale tu opravdovou lásku jim dají jejich životní partneři. Mojí jedinou láskou jsi Ty.
Děkuji Ti, že jsi mě nechala vstoupit do svého života, že sis mě vzala za muže, že jsi se mnou měla naše tři děti, že jsi mě vyslechla i potom, co jsi mě opustila, že jsi mě přijala zpátky, že jsi mě usmířila s otcem, že jsi mi dovolila být tím, kým jsem.
Udělala jsi ze mě opravdového člověka a za všechno, co je ve mně lepší, vděčím Tobě. Snad jsem Ti částečně to všechno vrátil, i když vím, že jsi se mnou zdaleka neměla takové štěstí.
Sbohem, moje nejmilovanější, nejnádhernější, nejmoudřejší Violo. Budu na Tebe čekat a jako první Ti poběžím vstříc.
Navždy Tvůj Viktor.
Autor: Jitka Králová, romantickyzapisnik.cz
Foto: Pexels
