Detektiv ze staré školy a mladá, na první pohled nepřístupná vyšetřovatelka – kromě policejního odznaku spojí nesourodou dvojici kriminalistů hlavně práce na oddělení kontroly termínově ohrožených případů útvaru S. Mezi seriálovými policisty známém jako OKTOPUS.
Scénář: Jan Pachl, Petr Hudský
Dramaturgie: Petr Pauer, Josef Viewegh
Režie: Jan Pachl
Hrají: Miroslav Krobot, Marika Šoposká, Kryštof Hádek, Zuzana Stivínová, Jaromír Hanzlík, Pavlína Mourková, Tereza Dočkalová, Jiří Dvořák, Pavel Nový, Pavel Novotný a další
OKTOPUS je zkratka „oddělení kontroly termínově ohrožených případů útvaru S“. Vymyslel si ho stárnoucí kapitán Dítě hlavně proto, aby se mohl věnovat třicet let starému případu Jordán. U podplukovníka Schwarze, svého nadřízeného, nalézá pochopení, ale když mu přidělí k ruce mladou ambiciózní kapitánku Fáberovou, jebrzy jasné, že jen u jednoho případu nezůstane. Kauzy, které OKTOPUS řeší, se odehrály v minulosti a na našich detektivech je, aby nacházeli nové okolnosti a indicie, které jim pomohou staré případy konečně vyřešit. Jejich pátrání nás zavede do zajímavých prostředí málo známé Prahy, mezi uzavřené sociální skupiny, ale také do hráčských doupat a na závodiště v Chuchli, kde karbaník a sázkař Dítě tráví volný čas.
„U Oktopusu jsou unikátní dvě věci. Jednak je to vůbec první kriminální seriál postavený jen na vyšetřování odložených případů. Druhé unikum představuje postava detektiva Dítěte, kterého hraje Mirek Krobot. Nechtěli jsme znovu tvořit Kuneše, hlavní postavu dvou sérií Rapla, ale vymysleli jsme skoro jeho protipól. Kapitán Dítě nejezdí autem, ale vlakem. Bydlí u železnice, nestřílí, nemá rád zbraně, za nikým se nehoní. Používá hlavu. Je to také beznadějný karbaník. Jeho protikladem je postava Mariky Šoposké, která je mladá, hezká, chytrá a prostě to s Dítětem nemá lehké,“ poodhaluje charakteristiku ústředních hrdinů kreativní producent Josef Viewegh.
Režisérem seriálu OKTOPUS je Jan Pachl, autor letos uvedené minisérie Volha a krimiseriálů Cirkus Bukowsky a Rapl. „Tentokrát jsme hledali formát, kterým bychom se zásadněji odlišili v současné záplavě detektivek. Perspektiva vyšetřování v Oktopusu je zcela obrácená, čas plyne výrazně pomaleji než v okolním světě, nehraje se o minuty, ale o roky. Práce našich detektivů tak vzdáleně připomíná archeologii, kdy se pod zašlými nánosy prachu odkrývají nevyřešené zločiny,“ vysvětluje Jan Pachl.
„Kapitán Dítě je povahou hráč, potřebuje výzvu, vzrušení, chce zažívat napjaté situace. Tuhle vlastnost postrádám, takže pro mě bylo zajímavé dostat se do jeho způsobu myšlení. Na druhou stranu je to výtečný analytik, výborný detektiv, který má právě díky svému hráčství smysl pro logické myšlení,“ říká o své roli Miroslav Krobot. A Marika Šoposká ke své postavě dodává: „Doteď jsem kriminalistku nikdy nehrála a chtěla jsem si takovou roli zkusit. Na kapitánce Fáberové mě lákalo, že to není naivka, princezna. Opravdu není nijak zvlášť roztomilá ani sympatická. Spíš naopak. Což není úplně charakter, který by mi režiséři nabízeli moc často. Nosnou linkou detektivek jsou hlavně případy samotné, ale v Oktopusu jsou zajímavé také vztahy mezi jednotlivými postavami. Hlavně tedy mezi Dítětem a Fáberovou. I její pokusy si nějaký vztah vybudovat,“ prozrazuje Marika Šoposká.
Připravila: Karolína Blinková
