Děti

Šikana: proč některé děti nechtějí chodit do školy

Sbírání kytiček

Asi jen málokteré dítě projevuje nadšení z konce prázdnin. Vždyť několik týdnů nic nemuselo, a najednou zase začne kolotoč povinností. Ale některé děti se do školy vysloveně netěší…

Jeníkovi je jedenáct let, není to tedy žádný špunt. Zítra nastoupí do šesté třídy, a už nyní se toho děsí. Proč?
 

Na tábory nejezdí

Ve školce byla pohoda, Jeníka to tam bavilo a žádné větší starosti s jeho docházkou jsme neřešili. Ale od té doby, co nastoupil do školy, je to přesně naopak,“ začíná vyprávět maminka Alenka.

Hned v první třídě jel Jeník s ostatními spolužáky na školu v přírodě. Nikdo dodnes přesně neví, co se tam stalo, ale dítě od té doby odmítá jakýkoliv pobyt mimo rodinu  – přes noc. Tábor o prázdninách tedy nehrozí (kromě příměstkého), ale on nechce ani na soustředění se svým sportovním týmem, jehož je členem. Jeník se věnuje bojovým sportům a zdá se, že ho to docela baví.


Začalo to svačinou

Další problémy na sebe nenechaly dlouho čekat. Jeníkova svačina tu a tam zamířila do koše, občas dostal „přátelskou“ herdu do zad… Když dítě jednou přišlo domů s modřinami, rodiče zašli do školy. Ale ta vše obrazně řečeno zametla pod koberec. Spolužák, který Jeníkovi otravoval život, dostal od svých rodičů vynadáno, a bylo hotovo.

Nakonec jsme se rozhodli školu změnit. Bohužel v té době jsme se s manželem rozváděli, takže dítě prožívalo dvě zásadní změny najednou. Zpětně si říkám, že tady jsem udělala velkou chybu. My jsme sice s Jeníkem jednou zašli do poradny k psycholožce, také jsme komunikovali s výchovnou poradkyní na škole. Ale když všichni říkali, že se vlastně nic neděje, že se jen dítě musí více otrkat, už jsem to neřešila. Tedy – neřešila přes instituce, jen sama v sobě. A s kamarádkou,“ uvádí maminka.


Nová škola, nová bolest

Jeník doma příliš nemluvil o tom, co se v nové škole děje. Přesněji, maminka věděla všechno podstatné, ale to nejdůležitější – zda Jeníkovi někdo neubližuje – ne. „Dostat z něj cokoliv na tohle téma zkrátka nešlo. Jednou jsem ho však musela vyzvednout u školy, šli jsme k lékaři, a už zdálky jsem viděla, jak tam nějací kluci na někoho sprostě pokřikují. Nakonec přidali i pár šťouchanců. Máte, pravdu, byl to Jeník, koho si vzali ,do parády´. Optala jsem se těch dětí, proč to dělají, proč se tak chovají. Jen se zasmáli a utekli,“ vzpomíná maminka.
 

Trápení pokračuje

Po této příhodě se maminka konečně dozvěděla více. Že někteří spolužáci se chovají nepěkně nejen k dětem, ale mají řeči i na paní učitelku, že Jeník si s nimi nechce nic začínat, protože se bojí, že kdyby někomu „oplatil stejnou mincí“ – neboli také mu jednu „plácnul“ – mohl by mu ublížit, že ho vůbec nebaví prát se, že…

Ve čtvrté třídě následovala další škola v přírodě, a další šikana. To už jsem s bývalým manželem zašla za rodiči toho chlapce, který Jeníka nejvíce trápil, a zase jsme nic nevyřešili. A když jsem viděla, jak ta rodina žije – dítě mělo všechno, na co si vzpomenete, kromě péče a lásky svých rodičů – ani jsem se nedivila. Na našem, či spíše Jeníkově trápení to bohužel nic nezměnilo.“


Co bude dál?

Zítra jde Jeník do šesté třídy,a čeká ho další změna. Někteří spolužáci odešli na gymnázium, stejně tak i z vedlejší třídy, a tak se „zbylé“ děti sloučí do jedné. Přijde i nová paní učitelka. „Jeníkovi se tam vysloveně nechce, a já se zase utěšuju – třeba to bude ku prospěchu věci,“ přemýšlí maminka. „Já bych totiž, na rozdíl od bývalého manžela, nechtěla dávat Jeníka na další školu. Mám pocit, že tím se nic nevyřeší. Ale na radu kamarádky, která má také jednoho potomka, asi Jeníka objednám k soukromé psycholožce. Nebo bych tam měla jít nejprve já sama…?“ dumá nahlas.


Jak byste tuto situaci řešily vy, milé čtenářky? A co byste Alence poradily? Umíte si představit, že by vašemu dítěti někdo znepříjemňoval život?
Napište nám v diskuzi pod článkem.

Text: Věra
Foto: iStock
31. 8. 2015

Přidat na Seznam.cz

Přidejte si MeziŽenami.cz na hlavní stránku Seznam.cz.

Diskuze: příspěvků