V posledních letech stoupá počet lidí, kteří začínají jezdit na kole. A ti, co už dávno jezdí, si myslí, že to umí. Je to skutečně pravda, nebo by nám všem neškodilo občas se něco přiučit?
Poradí vám Josef Dressler, mnohonásobný mistr světa, Evropy i ČR v biketrialu a poslední roky hlavně učitel správné jízdy na kole.
Jak zvládat rovnováhu
Při tréninku lepší techniky jízdy na kole je důležité osvojit si základní dovednosti, mezi něž v první řadě patří udržení rovnováhy. Její dobré zvládnutí se odráží skoro v každé činnosti při jízdě na kole, a hlavně v terénu vám dodá větší pocit jistoty „Existují na to různé cviky. Výborné je například začít trénovat na úzké stezce nebo jen čáře na zemi. Jeďte pomalu, s citem brzděte až do zastavení, pak povolte brzdu a zase se plynule rozjeďte. Nejde o to stát na kole, ale umět jet co nejpomaleji a nejplynuleji. Ale časem se vám třeba podaří na chvilku zastavit,“ říká Josef Dressler.
Důležité je rovněž udržování správného rytmu jízdy. Tedy vědět, kdy kolo nechat jet, kdy ho někam směrovat, kdy přidat rychlost a kdy naopak jet pomaleji. Velmi podstatné je i sledovat cestu před sebou. „Vždy se dívejte několik metrů před sebe a snažte se předvídat. Nedívejte se pod přední kolo, a už vůbec ne na to, čeho se bojíte. Když uvidíte na cestě kámen a budete se na něj dívat, tak do něj nejspíš narazíte. Pohled vaší hlavy působí na naklonění ramen a ty na nasměrování kola. Je to drobnost, ale velmi zásadní,“ dodává odborník.
Brzdění
Systém brzdění je třeba přizpůsobit dané situaci. Podobně jako u motorky, brzdná síla se přenáší hlavně na přední brzdu, a proto je účinnější brzdit právě s její pomocí. Je ale potřeba mít v prstech „malé ABS“, a brzdit s citem, nejlépe jen jedním nebo dvěma prsty. Pak se vám i lépe ovládají řídítka. A samozřejmě brzdit včas a s rozmyslem, nikoli až na poslední chvíli. Třeba před nájezdem do zatáčky, a ne až v ní. „Pamatujte, že zablokovaná kola se netočí, ale smýkají se. A to je nebezpečné! Kola se musí aspoň částečně točit, aby dokázala v klidu projet složitější místa terénu,“ varuje Josef Dressler.
Vzhůru do terénu
Jízda v terénu je mnohem zábavnější a mnohdy bezpečnější než po silnici mezi auty. Zvládne ji každý, jen musí dobře znát své schopnosti a možnosti svého kola. Pokud náhle spatříte překážku, nejdříve vyhodnoťte, jak je velká a jestli na ni stačíte. Předem si uvědomte, co chcete udělat. „Například uvidíte kládu a řeknete si – abych ji překonal, mohu udělat to a to. Rozhodnu se a jedu. Jakmile se rozjedu, už o sobě nepochybuju. Překážku překonáte aktivním přístupem, ale ne zabrzděním, zvednutím nohou z pedálů nebo rukou z řídítek. I tady by se měla kola točit,“ vysvětluje Josef Dressler. Také průjezd zatáčkou patří v terénu k základním, ale často k chybně zvládnutým prvkům. Člověk by se měl od počátku zaměřit na výjezd ze zatáčky. Tedy včas si přibrzdit, podřadit a zvolit správnou stopu. Platí jedno pravidlo: není rychlejší ten, kdo do zatáčky první přijel, ale ten, kdo z ní první vyjel.
Není kam spěchat
Nejdříve si správně zažijte základy a na nich pak stavte další prvky, postupně. Častou chybou bývá nechat se vyhecovat od zkušenějších kamarádů cyklistů slovy: „Pojeď, to dáš!“ Nejsnadnější, a hlavně rozumnější cestou je začínat pod dohledem povolaného odborníka. Osvojit si základy jezdecké techniky může každý v několika dnech v některých resortech či na cyklocampech. Za tři dny se nedá naučit všechno, ale otevřou se vám tu dveře do cyklistické budoucnosti.
Připravila: Věra Hájková
