Vánoční zvyky

Se samotným Štědrým dnem je spojena spousta dávných zvyků: některé z nich měly charakter věštění. Nicméně všechny patří do českých kulturních tradic a většinu zvládnete i se svými dětmi.

Proč vůbec vánoční zvyky zkoušet?

Zvyky odrážejí hodnoty a přání našich předků a vlastně i naše. Díky nim děti mají šanci přemýšlet o svých snech a budoucnosti nebo si vážit hodnot jako je domov, společenství, rodina.

S jablkem

• Odlupujeme škrabkou slupku tak, aby vznikla co nejdelší spirála. Tou hážeme pravou rukou přes levé rameno. Písmeno, které hodem vznikne, věští monogram našeho budoucího partnera.
• Krájíme jablko a sledujeme, zda se objeví křížek či hvězdička. Hvězdička značí zdraví tohoto člena rodiny pro příští rok, křížek značí smrt. Červivý jádřinec zdravotní problémy.
• Jablko využijeme ještě do třetice – vyndáme všechna jádra a budeme věštit z nich. Pro relevanci tohoto zvyku je dobré mít jablko české, nejlépe z blízkého okolí bydliště, jinak to o ničem nevypovídá. Spočítáme jádra a dvanáct (pokud je jich méně, využijeme ještě další jablko) jich hodíme do hrníčku s vodou a chvilku počkáme. Ta, která plavou, značí v příštím roce měsíce sucha, těžká a plná, která klesnou ke dnu značí měsíce vlhké a úrodné. Zkuste s dětmi i rozebrat vědecký základ tohoto zvyku.
• Na závěr nakrájejte jedno jablíčko na dílky – kdybyste během dalšího roku zabloudili, vzpomínka na to, s kým jste jablíčko jedli, vás prý dovede nazpět domů.

U stolu

• Ke štědrovečerní večeři prostíráme o jeden talíř víc – pro náhodného pocestného. Také by tento den měly dveře zůstat otevřené, aby poutník opravdu mohl přisednout.
• Po jídle hledáme (při svíčkách) své stíny po stěnách. Člověku, který nemá ve stínu hlavu, prý tento zvyk věští smrt. Zde se určitě hodí promluvit s dětmi o tom, jakou váhu je dobré přikládat zvykům nebo i horoskopům.
• Pod stůl bylo zvykem pokládat naplocho sekeru – a bosou nohou na ni každý (naplocho!) stoupnout. Tím do svého těla přivoláváme dostatek síly pro příští rok.
• Po jídle se rodina odebrala nejprve do chléva, kde zvířatům dala zbytky jídla, poté do sadu. Pod stromy, aby dobře nesly, zakopali lidé poslední zbytky z jídla, pecky, jádřince, kosti..

S jídlem

• Na celý Štědrý den se má člověk postit, večer se mu pak zjeví zlaté prasátko. Původně v tento den chodily různé děsivé postavy, kterých se děti bály protože jim hrozily rozpáráním bříška.
• Chcete-li se trochu přiblížit původnímu jídlu na Štědrý den, ryba se jedla jen v bohatších rodinách. Chudší rodiny večeřely více chodů, ale bezmasých. Můžete dát na stůl jablíčka, perníky, krupičnou kaši s medem a strouhaným perníkem, sušené ovoce nebo třeba hrachovou kaši.

Nápadník dalších vánočních zvyků

• Lodičky – pouštějte půlky skořápek s malými svíčkami a zjišťujte, kam příští rok poplujete. Zda zůstanete všichni u břehů, vydáte se do světa nebo se některá z lodiček odloučí od zbytku rodiny.
• Třesení bezem – před večeří svobodná děvčata třásla keřem beze s říkankou „Třesu, třesu bez, ozvi se mi pes, kdes můj milý dnes“, odkud se ozval první pes, odtamtud prý přijde ženich.
• Medové tváře – na Štědrý den si namažte tváře medem, budou vás tak mít všichni po další rok rádi.

Připravila: Kateřina Hořavová