Divnodoba se dostala do bodu kulminace. Lidé jdou podráždění, nervózní, ztrácí motivaci a chuť na cokoliv. Možná se mnou nebude část z vás souhlasit. Někteří si ode mne už třeba příště nepřečtou ani řádku. Rozumím. Respektuji.
Já sama veskrze pozitivní člověk, který celý život nabíjí druhé, se občas propadám do chmurné nálady. Mám to štěstí, že jsem specialista v oboru, který pasuje do současné situace. Dokáži rychle revitalizovat síly a refreshovat tělo. Nejen v posledním roce, ale již několik let pečlivě dbám na pravidelný pohyb, přísun výživné stravy a pozitivní energie. Vybírám si, s kým budu pracovat a spolupracovat. Daří se mi plnit životní prostor, online kurzy, semináře a přednášky ženami, které se mnou souzní a mojí podobně nastavené hodnoty, priority a cíle. Přesto občas šlápnu vedle a šeredně se mi to vymstí. Stane se tak vždycky, ale vždycky, když neposlechnu svou intuici. Jakmile se zjeví hned na začátku ještě před rozhodnutím jen nepatrný stín pochybnosti, dávám ruce pryč, tentokrát jsem to neudělala. A co se stalo?
Před pár dny mě doslova nalomila situace kolem mého vyjádření na mém facebookovém profilu. Natočila jsem video-výzvu s prosbou, abychom vydrželi, nasadili si roušky, byli ohleduplní a disciplinovaní. Přiměl mě k tomu ranní zážitek toho dne. Když jsem vyrazila na klasický okruh se psem po městských ulicích a parcích, bylo to první den lockdownu, potkávala jsem spoustu lidí – jednotlivců, dvojic i hloučků – postávajících bez ochranných masek. Říkala jsem si, co to má znamenat? Proč nedokážeme doprčic aspoň pár dní zatnout zuby a vydržet.
Nelíbí se mi náhubek, zřejmě stejně jako většině, ale přece se nebudu chovat jako tříleté dítě v období vzdoru, tohle není sranda. A netoužím se teď otáčet kolem toho, zda vir vypustili Číňani cíleně, jak to naše vláda nezvládla a kdo je zodpovědný za současný stav. Chci pouze vědět, proč jsme tak moc neukáznění a zda nám stojí za to dostat se do stavu, kdy budeme zamčení v policejním státě. Já jsem dospěla v komunismu a nechci zažít znovu nesvobodu, ke které mílovými kroky spějeme.
Jsem svobodomyslný člověk, celý život na volné noze. Nemám ráda příkazy a zákazy a už vůbec nejsem ovce. Ale silně mnou otřásly urážky facebookových rádoby-hledačů pravdy a přihlouplé a sprosté útoky na mě i mé fanoušky a sledující, kteří sdíleli podobný názor se mnou. Jsme tam kde jsme, v prd…, protože jsme zapomněli za těch třicet jedna let, že základní stavební kámen demokracie je R.E.S.P.E.K.T.
Prosím všechny lucidní čtenáře Zhýralek, buďme ohleduplní. Nehledejme viníky. Buďme tolerantní. Nešiřme toxickou energii naštvanosti a zloby. Buďme trpělivý. Buďme blbuvzdorní! Já bych si moc přála zase žít normálně. Aby moje dcera mohla chodit do školy a tančit. Abychom se zase sházeli s přáteli. Cestovat. Volně dýchat. Sportovat bez překážek. Přidávám recept na posílení odolnosti. I vůči blbům.
Buďme odolní a k tomu nám může posloužit
• ranní pohyb nalačno – aspoň 30 minut
• snídaně obsahující kvalitní bílkovinu
• nakrmte duši přes smysly – oči, uši, hmat
• potrénujte myšlení – mantry, afirmace a cíle
• hýbejte se i během dne, kdekoliv a kdykoliv
• udržte stravovací rituály
• dělejte si radost každý den
• relaxujte kdekoliv a kdykoliv
• nepodlehněte chmurům
• nenaslouchejte poslům špatných zpráv
• dopřejte si výživné jídlo
Krásné předjaří, vaše Petra.
Zápisník zhýralé matky předchozí díl.
Autor: Petra Krajčinovič FIT a FRESH
Foto: Petra Krajčinovič
