Blogy

Zápisník zhýralé matky: Nepřepereš, smiř se!

Kdy už to přepereš, pravil dnes lakonicky můj veselý a vtipný muž. Taky mi doporučil vystoupit z emocionálního kolotoče a přestat se chovat jinak.

Je to milý kluk. Díky hlavně za poslední část doporučení, začnu se teda chovat jinak. Jsem si jistá, že by bylo fér, milé ženy, aby si chlap vyzkoušel odnosit, porodit a kojit, projít si párkrát PMS a naskočit na pár dní do rozjíždějící se menopauzy. K tomu bych mu nadělila běžné činnosti, plus doporučení, aby měl pořád dobrou náladu, soustavnou chuť na sex a u všeho toho vypadat jako Kim Basinger. A ještě k tomu navrch, aby ovládal chutě a návaly vlčího hladu. 

Když člověk plánuje, Pán Bůh se směje“, říkával můj otec. Vzpomínám na něj, jak se smál, když jsem barvitě líčila, co všechno podniknu. Jenže já se nechci vzdávat plánů. Tak jsem se prala. Navzdory překážkám a brzdám jsem plánovala a šla vstříc svým snům a přáním. Přemáhala překážky a následně za ním ubulená chodila zpět pro českou nesmrtelnou klasiku:“Já ti to říkal“. 

Čím dřív člověk začne naslouchat moudrým a zkušeným, tím méně bolesti a zklamání do života pouští. Pokud se smíří s tím, že některé věci – opravuji – většinu věcí neovlivní, tím dříve pochopí smysl života. Přestane se rvát a uvědomí si, že důležitější je přijímat. Nemyslím to tak, že se necháme ovlivňovat a manipulovat názorově a lidsky. Naopak, tady bych si svobodu rozhodování jistě nechala. Právo vybrat si a volit pro sebe to nejlepší je v pořádku. 

Mířím tam, kde skutečně není radno bojovat. Já si namyslela od druhého lednového týdne detox a následně přísnou fázi s metabolicky přívětivým, leč asketickým jídelníčkem. Vše připraveno, já na značce a tělo se rozhodlo jinak. Nechce poslouchat, hormony rozbily připravený plán a zaskočily nepřipravenou mě. O chutích a hladu ani nemluvě! 

Snažím se už několik týdnů smiřovat se s příchodem premenopauzy, možná menopauzy! A tím, co opravdu není v naší moci, přeprat vlastní tělo. Přiznávám, že mu domlouvám. Taky žadoním, že ještě není čas. A přeji si ještě pár let nemít návaly, chutě a nálady jako na houpačce. Vnímám, že jde o zásadní okamžik, který můžu ovlivnit pouze tím, že jej přijmu. 

Budu na své tělo ještě hodnější. Už jen tím, že netlačím na pilu a nesnažím se přemoct hormony. Jsou zásadní milníky v životě ženy, které zasluhují významnější pozornost. Řekla bych, že sem patří i rituály přijetí. No, chvíli mi to bude trvat se všemi bláznivými myšlenkami, propocenými pyžamy, momenty odevzdání a zmrzlých nohou. Ale já to přijímám a smiřuji se tím.

Zápisník zhýralé matky předchozí díl.

Autor: Petra Krajčinovič, FIT a FRESH
Foto: Petra Krajčinovič


Diskuze: příspěvků