Blogy

Zápisník zhýralé matky: Poměřování a posuzování – zabiják sebelásky

V nabídkách na rozhovory a články, které chodí, mě jedna z minulého týdne – velmi obsáhlý rozhovor – dostal zpátky do minulosti.

Abyste rozuměli, ne z obsahové stránky. Moc mě bavilo psát o souvislostech a důvodech přejídání. O mém dětství a spojitosti vztahů a jídla. Dává mi smysl inspirovat ostatní a zároveň čistit svoje přesvědčení. Jenže po odevzdání rozhovoru přišla studená sprška. „Napište mi kolik přesně jste vážila před tím než jste zhubla a poté.“ Dožadovala se redaktorka. Trochu jsem se naježila a uvědomila si, že váha je pro mnoho z nás svazují a vedlejší proměnná. 

Z toho důvodu nemůžu fungovat jako klasický výživový poradce s váhou a metrem. Jsem zastánce rozvoje osobnosti, zejména práce s mentálními vzorci. Spokojenost je v hlavě a ne na váze. Radost a zdraví začíná na talíři, nehledejme je na krejčovském metru. Ano, můžete namítnout, že je dobré znát poměr zdravého a nezdravého tuku v těle, svalstva a vody, určitě! Máte pravdu. Je však lepší nepodléhat omezením. Z omezení se stanou časem okovy, která nás drží na místě. 

Posuzování a poměřování jsme každý z nás určitě zažil už na základní škole. „Ty se máš, máš útlejší pas. Chtěla bych mít taky tak štíhlé boky, ruce“ Dosaďte si samy. Posuzování a poměřování nám způsobují omezení. Omezení vedou ke stresu a syndromu vyhoření. Pokud jsme ve stresu, tělo produkuje hormon kortizol. Ten nejen že brzdí redukci váhy, ale způsobuje i ukládání tuku. Plus nás brzdí produktivně myslet a jednat. 

V genetické výbavě nám byly rozdány karty, s nimiž bychom se měli naučit hrát. Pokud se nám to podaří, je to velké vítězství. Přestaneme limitovat sami sebe. Zbavíme se strachu a nedůvěry ve vlastní schopnosti. Pochopíme vlastní hodnotu a přestaneme řešit velká stehna a široké boky. Ideální stav je vytvořit si z domnělých slabin přednosti. 

Zrovna včera jsem měla pracovní schůzku se dvěma ženami. Bavily jsme se mimo jiné i o tom, jak jsem zhubla 23kg. Pro někoho, kdo v životě nebojoval s emočním hladem a přejídáním číslo nevídané. Pro jiného třeba polovina toho, co chce zhubnout. Není dobré dogmaticky se řídit čísly na váze a metru. 

A už vůbec ne poměřovat se s nereálnými vzory. Já, s tělesnou konstitucí Heleny Fibingerové, ze sebe nevykouzlím Terezu Maxovou. Proto jsem odpůrcem škatulkování. Odmítám se vracet zpět do rezavých kolejí nízké sebelásky. Nechci v sobě vyvolávat pocity marnosti, tím že pokaždé když vlezu na váhu, mám chuť spáchat rituální sebevraždu jídlem. Jsem jaká jsem. A jsem za to ráda. Přeji vám, abyste našli sami sebe. Je to velmi osvobozující.

Zápisník zhýralé matky předchozí díl

Autor: Petra Krajčinovič, Fit and Fresh
Foto: Petra Krajčinovič


Diskuze: příspěvků