Blogy

Zápisník zhýralé matky: Prosím vás

Hodnotu pro nás cenného poznáme většinou tehdy, když to, co je nám drahé ztrácíme nebo nám je to vzato. Může to být pas, mládí nebo vlasy. Taky se nestíhám poslední dekádu divit.

Ale mířím jinam. Právě s věkem získáváme vzácné zkušenosti a začínáme si vážit mnoha věcí, které pro nás dříve byly samozřejmé nebo jsme jim ani nevěnovaly pozornost. Spíš než věci, jsou to skutečnosti. Víc než předměty, jsou to jevy. Vzhledem k psychicky náročnému období pandemie u mnoha z nás dochází k přehodnocení života. Leckdy nedobrovolně, ale s radostí zjišťuji, že i cíleně. Lidé se začínají více věnovat sami sobě a svým blízkým a do popředí se opět dostává láska a rodina. Zjišťujeme, že nejdražší komoditou jsou čas a svoboda. 

Občas k tomuto poznání dojdeme přes aha momenty. Chvíle momentálního prozření. Takových aha momentů jsem často přítomna při koučování. Bylo by fajn, kdyby takové chvíle akutní jasnozřivosti byly spouštěčem ke zlepšení vztahů. Vedly k hlubšímu sebepoznání a osobnímu růstu. Kdyby nás přivedly ke zklidnění. K radosti, že můžeme. Nikoliv popuzení, že to nejde. Lucidní člověk žije tak, aby prožil každý den. I v takovém marasmu, kterému jsme v současnosti vystavení lze najít skvělé výzvy. Bát se a dopředu psát černé scénáře jen ochromí naše těla a psychiku. 

Člověk je silnější, než si myslí, zejména když jde do tuhého. Jako první je třeba si sednout a skutečně se zamyslet nad tím, co od života ještě chcete. Neplačte nad tím, o co jste třeba přišli. Tím ničeho nedocílíte. Naopak se soustřeďte na to, co by vám dělalo radost. Spousta z nás má bohužel vágní představu o tom, co nás naplňuje, a to zvláště pokud už jsme v druhé půlce života. Možná i proto, že jsme jeli na autopilota, kterého teď někdo zastavil zvenčí a my si jen neumíme nebo nechceme najít nový směr. Teď je ta správná doba se o to pokusit. Třeba ukončit nefunkční. Konec vzít jako nový začátek. A věřte mi, znám spoustu lidí, kteří v padesáti udělali krok do neznáma. Uzavřeli třeba třicetiletou pracovní kapitolu a nebáli se jít jinam i za cenu momentálního diskomfortu. 

Prosím vás, nastupuje doba stmelování rodin, širší zdravotní osvěty a prevence jídlem, digitalizace, a hlavně doba hospodaření, které bylo po staletí hlavní motivem přežití lidstva. Plýtvání a taková ta naše rozcapenost musí ustoupit nejen viru, ale v globálním měřítku i přírodě a člověku samotnému. Mám radost, že se budeme věnovat podstatnému obsahu života místo plnění lednic, kont a skříní. Že se zase posuneme ke své podstatě. Že si uvědomíme, kdo jsme a co nás v životě těší a baví. Třeba dojdete ke zjištění, že dvoje tepláky a tenisky jsou všechno, co člověk na sebe potřebuje. Ale bez čeho nepřežije je zdraví, láska a svoboda.

Zápisník zhýralé matky předchozí díl

Autor: Petra Krajčinovič FIT a FRESH
Foto: Petra Krajčinovič


Diskuze: příspěvků