Román o osudech mladých žen z nejtemnějšího období našich dějin.
Děj
Anna, matka bývalého důstojníka SS hledá ženu, která zásadně ovlivnila jeho život. Doufá, že kdyby od ní dostal slova odpuštění, mohl by ve své těžké nemoci najít před smrtí vytoužený klid. Když Elizu najde, k osobnímu setkání s jejím synem Wolfgangem jí nepřiměje. Eliza však dá staré ženě svoje deníkové zápisky, které objasní do nejmenších detailů, co se tehdy stalo. A je to čtení, ze kterého je možné myslet na odpuštění jen těžko.
Polská dívka Eliza se ještě před válkou vdala za muže, který se k ní choval tak hrubě, že nenajde jiné východisko, než ho smrtelně zranit a utéct. Začátek války tak prožívá na útěku. Pozná se s Karlem, který je nejen okouzlen její krásou, ale vycítí i její nezvyklé schopnosti.
Rozjedou spolu nepříliš morální způsob obživy. Eliza vždy svede bohatého muže a spolu s Karlem ho pak v hotelovém pokoji připraví o peníze. Různými podobnými akcemi si přijdou na slušné peníze, které by jim mohly zajistit pohodlný život. Poslední zátah ale skončí tragicky. Za oběť si vybrali příslušníka SS a ten se jim oběma strašlivě pomstí. Je to právě Wolfgang. Oba je pošle jako politické vězně do koncentračního tábora v Osvětimi.
Eliza si projde několikaměsíčním peklem, které by mohlo končit možností, kterou jí nabízí její krása. Je vybraná jako jedna z dvaceti žen, které pracují ve vězeňském nevěstinci. Nejen, že začne dostávat dobré jídlo, slušné oblečení a je s ní slušněji zacházeno, má navíc naději, že jí některý vězen pomůže najít Karla. Ale to, co jí na tomhle místě čeká, není nic proti tomu, co prožila dosud. Wolfgang ještě stále nezapomněl na to, co se mu pokusila provést.
Dojmy
Pokud jste žádnou knihu s podobnou tématikou nečetli, musím vás varovat. Po Tatérovi z Osvětimi se s nimi roztrhnul pytel. Ale tenhle příběh se vám zaryje do paměti možná ještě o něco víc. Snad proto, že tahle hlavní hrdinka není žádná křehká žena, ale silná bytost s cynickými rysy, která se rozhodně nikdy nelitovala. O to horší je vidět, jak snadno je možné i takového člověka zlomit. Ale prostá touha přežít, odejít jako svobodná a věřit v lepší svět, odhalí Elizinu netušenou odvahu, ale taky obětavost. I když téměř na hranici vlastní důstojnosti.
A pak je to krásný, lehký jazyk, který vás vztáhne do děje. Těžko takovou knížku doporučit. Ale každý by si měl alespoň jednu takovou v životě přečíst. Takové věci se nesmí opakovat. A musíme si vážit toho, co máme.
Autor recenze: Jitka Králová
