Žokej a spisovatel, který napsal přes čtyřicet detektivek z atraktivního prostředí dostihů, kterými jeho rodná Anglie doslova žije, byl Dick Francis. Málokterý čtenář, který holduje napínavým příběhům s detektivní zápletkou, ho nezná.
Jako žokej skončil ve svých šestatřiceti letech, pak se stal sportovním novinářem a pár let na to se dal na spisovatelskou dráhu. První knihu vydal v roce 1962, poslední v roce své smrti, v neuvěřitelných devadesáti letech.
Poslední čtyři knihy s ním spolupracoval jeho syn Felix, který poté žezlo svého otce převzal. A nutno říct, že se svému otci nejen vyrovná, ale v lecčems ho i předčí. Jeho knihy, které jsou psané v ich formě, především pokaždé přestavují jiného hrdinu; jednou moderátora závodů, jindy muže, který pracuje na dostizích jako dobrovolný stevard (zjednodušeně řečeno člověk, který sleduje dodržování všech pravidel), nebo lékařku, která v den závodů ošetřuje zraněné žokeje – a že jich je!
Během četby se dozvíte leccos o dostizích. Například to, že ve Velké Británii se ročně jede přese 1500 dostihů. Či že je třeba se v zemi, která koňským dostihům vládne, obléknout na sledování dostihu luxusně, nejlépe do žaketu. I o jednotlivých funkcích, které jsou pro dostih nezbytné.
Všichni hrdinové knih Felixe Francise se nechtěně připletou k závažnému trestnému činu (nejčastěji vraždě) a chtě nechtě ji musí vyřešit. Poslední kniha, která u nás vyšla, je Vinen či nevinen.
Vinen či nevinen
Hrdinou je Bill Russell, dobrovolný stevard, který je právě na dostizích, když se dozví, že jeho manželka byla nalezena mrtvá. Posléze je její smrt překlasifikována na vraždu. A manžel se, jak už to bývá, stává hlavním podezřelým. Tím spíš, když jeho žena měla psychické potíže. Chtěl se jí zbavit? Tahle otázka napadá okamžitě policii a nic na tom nemění Billovo alibi – mohl si ho přece předem připravit…
To, že je viníkem Bill silně podporuje bratr zavražděné Amelie, Joseph Bradbury, který se k manželům po léta chová nenávistně. Už proto, že celé jméno manžela jeho sestry je William Herbert Gordon-Russel, zvaný ctihodný. A možná hraje roli i výhled na budoucí dědictví po rodičích Amelie a Josepha. A policie je názorům Josepha nakloněna. I když… není vrahem on? Nebo je to někdo úplně jiný, kdo vnikl do domu?
Kniha je psaná z pohledu Billa, kterému, aby očistil svoje jméno, nezbývá nic jiného než se vrhnout sám do pátrání po vrahovi své ženy. Po celou dobu mu čtenář drží palce, i když červíček hlodá… není to z jeho strany zastírací manévr? Nebo jak to vlastně je?
Autor: Šárka Schmidtová
