Díky souhře náhod a odřenému kufříku s bílým nápisem zná celý svět srdcervoucí příběh české židovské holčičky Hany Bradyové, která se stala jednou z mnoha obětí holocaustu. Vyšel i v knižní podobě. Kdo byla ona dívka, která se nevrátila z Osvětimi?
Příběh začal vlastně v japonském Tokiu, v centru pro vzdělávání o holokaustu. Jako jeden z exponátů se sem dostal hnědý otlučený kufřík s bílým nápisem „Hana Bradyová, narozená 16. května 1931, sirotek“. Vzbudil zájem ředitelky této instituce Fumiko Išioki, která po dívce začala pátrat. Kdo byla ona mladá dívka, které tento kufr patřil? Brzy na to přišla. Dojemný a tragický příběh české židovské dívky se stal následně symbolem dětských obětí holokaustu a dojímá dodnes.
Kdo byla Hana Bradyová
Začátek dětství prožila Hanička doslova idylicky. Narodila se 16. května 1931 v Novém Městě na Moravě do milující rodiny. Se starším bratrem Jiřím si užívala bezstarostné chvíle, milovala gymnastiku, bruslení a lyžování. Idyla ale skončila v momentě, kdy Československo obsadila nacistická vojska. Rok 1939 a začátek války pak změnil jejich osudy navždy.
Matka Hany a Jiřího byla jako židovka v březnu 1941 deportována do koncentračního tábora a krátce na to byl zatčen i jejich otec. Hana a Jiří zůstali s rodinnou hospodyní, později se jich ujal strýc, který neměl židovský původ. Bohužel i oni dostali brzy povolání k deportaci do terezínského ghetta. Do transportu si směli vzít každý pár osobních věcí. Hanka si je sbalila do malého hnědého kufříku…
V Terezíně byli sourozenci odděleni. Hanka se dostala do dívčího baráku, kde se tísnily dívky na třípatrových palandách a nesměly vycházet ven. Čas si krátily kreslením a vykonáváním různých ručních prací. Její život byl samozřejmě plný strádání a obav z budoucnosti. S bratrem Jiřím se Hana prakticky neviděla. Ostatně v září 1944 ho deportovali do Osvětimi. Díky tomu, že byl šikovný, dělal zde instalatéra, díky čemuž nakonec přežil.
Hanka byla do Osvětimi převezena o měsíc později, v říjnu 1944. Nacisté nahnali dívky do tmavých vagonů, které jely celý den a noc. Děti neměly jídlo ani vodu a tísnily se ve vagonech ve strachu, co se bude dít. Hanka doufala, že se ještě uvidí s bratrem, ale osud jí už vyměřil pouhých pár hodin života. Hned po příjezdu do Osvětimi byla Hanka s ostatními dívkami zahnána do plynové komory. Bylo jí pouhých 13 let.
Rozplétání příběhu Hanina kufříku
Jiří Brady přežil útrapy koncentračního tábora a po válce emigroval do Kanady, kde začal nový život. O sestřině smutném osudu by se možná nikdy nedozvěděl, nebýt jejího kufříku, který se spletitými cestami dostal do Tokijského centra pro studium holokaustu. Když Fumiko Išioka začala po osudu Hany Bradyové pátrat, setkala se nakonec i s Jiřím Bradym a smutný osud malé Haničky objasnila. Kanadská novinářka Karen Levineová na základě toho napsala knihu „Hanin kufřík“. Ta získala mezinárodní uznání. Byla přeložena do více než čtyřiceti jazyků.
Tragický a dojemný příběh Hany Bradyové se stal symbolem nevinných dětských obětí holokaustu a připomínkou hrůz, které nesmí být zapomenuty, což je v dnešní době více než aktuální.
Připravila: Věra Hájková
