Rozhodli jste se o prázdninách naučit své dítko jezdit na kole? Pak by neškodilo vsadit na rady zkušenějších.
Snad každé dítě dnes začíná na odrážedle, díky čemuž by se mělo naučit držet rovnováhu a osvojit si potřebné základy. A pak už může plynule přejít ke kolu.
Jak na to
Je dobré nechat dítěti balanční kolečka na kole jen do doby, než se naučí šlapat a brzdit torpédem, tedy zastavit zpětným záběrem pedálů. Jakmile je rovnováha opravdu dobře zvládnutá, kolečka buď přizvedněte, nebo úplně odstraňte.
A když to zkoušíte bez pomocných koleček? S největší pravděpodobností budete dítku pomáhat, alespoň během prvních zkušebních jízd. Pozor! Nedržte však sedlo (tím potomkovi usnadňujete držení rovnováhy) ani řídítka (pak zase bráníte v řízení). Naopak přidržujte ratolest za rameno. Jste-li také sami cyklisté, nabízí se zvolit variantu tyče, kterou upevníte za sedlovku. Byť s vědomím, že také tímto úkonem částečně řešíte rovnováhu za dítě.
Nebojte se pádu
Spadnout při výuce z kola je naprosto běžné, na tom nic není. Podstatné je okamžitě potomka znovu posadit na kolo a pokračovat. Jinak by se mohlo stát, že ho pád odradí od dalšího tréninku. Stejně tak je vhodné učit se jízdě pravidelně, během prázdnin byste to mohli zvládnou třeba i denně.
Každé dítě je jinak stavěné, má jinou povahu, proto nelze zobecňovat, za jak dlouho se skutečně naučí jezdit. Někomu to může trvat pár dnů, jinému týdny. Podstatné je skutečně dobře zvládnout tři základní dovednosti: držení rovnováhy, šlapání a řízení.
Kolo a doplňky
Při výběru kola je zásadní správná velikost. Tu má takové kolo, u kterého zbývá dítěti při stoji rozkročmo nad horní rámovou trubkou místo ve velikosti pěsti. Dále si ověřte, aby potomek rukama pohodlně dosáhl na řídítka a nohama na pedály. Pokud však pro něj máte kolo bez pomocných postranních koleček, měl by nohama dosáhnout na zem.
Mezi nutné doplňky patří helma, důležité jsou i rukavice, bezpečnost zvýší také odrazky, zvonek a šikovné je rovněž držadlo na lahev.
Sledujte se navzájem
Sebelepší doporučení „jak na to“ však přijdou vniveč, pokud dítě nemá motivaci. Než mu vysvětlovat, jak by bylo úžasné, kdyby, zvolte názorný příklad. „Nejlepší je, když mu jeho ,vzory´ (rodiče a kamarádi, kteří jsou pro něj důležití) prakticky ukazují, že sport je pro ně důležitý a baví je,“ říká dětská psycholožka Kateřina Fořtová.
Dejte si jen pozor, abyste v tréninkovém zápalu nezapomněli sledovat aktuální fyzické a psychické síly potomka. Nemá cenu nutit dítě k fyzické aktivitě, pokud je unavené, ani jej nutit do nácviku motorické aktivity, která mu nejde – když vidíte, že už není schopné se soustředit.
Připravila: Věra Hájková
