Pokud se zaměříme sami na sebe, můžeme s trochou nadsázky říci: „za vším hledej hlavu“. Naše podvědomí ovlivňuje fungování naší osobnosti v mnoha oblastech. A jak do něj nahlédnout? Jednou z vyzkoušených metod je Barvově asociační metoda.
CA method je diagnostická metoda, která zjišťuje lidské asociace a postoje pomocí přiřazování barev ke konkrétním pojmům. Měří nejen to, co si lidé myslí a čemu dávají přednost, ale ještě i to, jestli tyto postoje budou skutečně realizovat ve svém chování, jak zdařile a v jakém časovém horizontu. Metoda funguje na neurobiologickém základě, kombinuje psychologii s vědeckými poznatky z neurovědy, lékařství, biologie, matematiky, sociologie, statistiky a informačních technologií.
Její princip je však jednoduchý. Osoba, která chce diagnostiku provést, nejprve vybírá a seřazuje z kruhu 8 barev od nejpříjemnější po nejméně příjemnou. Poté reaguje vždy přiřazením tří barev k jednotlivým slovům. A nakonec opět provede závěrečný výběr barev. Není podstatné, zda osoba rozliší a pojmenuje určitou barvu například červenou, oranžovou, ohnivě červenou nebo krvavě červenou, ale spíše to, že frekvenční vlny barvy procházejí lidským okem do mozku.
Barvově asociační metoda měří vzory chování pomocí barevné škály namísto tradičních dotazníků a průzkumů, umí provokovat odezvu, která nemůže být vědomě ovlivnitelná. Poprvé byla použita při práci s dětmi, kterým chtěl porozumět autor metody, psycholog Jiří Šimonek. Autor vycházel zejména ze zkušeností a myšlenek známého švýcara Maxe Lüschera, od něhož známe Lüscherův barvový test a z teorie asociací.
Od dětí do všech oborů
Ještě během působení autora v pedagogicko-psychologické poradně si diagnostiku vyzkoušely tisíce dětí. Postupně se metoda rozšířila do školství, personalistiky, sportu či marketingu. Používá se také v psychologii a zdravotnictví, například pro diagnostiku raných fází Alzheimerovy choroby. Diagnostiku vyzkoušelo již přes 550 tisíc lidí téměř celého světa.
Připravila: Katka Soušková
