Česká televize uvede tři nové komedie z tvůrčí dílny kreativního producenta Jaroslava Sedláčka. V jedné z nich si zahrála i Klára Melíšková.
Vaše postava je ve filmu po celou dobu pod obraz boží. Věděla jste předem, co vás čeká?
Ano věděla jsem to. Postava Merhautové je takto napsaná. Hrát opilého člověka je vždycky výzva. Ono to není vůbec jednoduché. Herec by neměl dělat tu opilost, ale jít spíše proti tomu rozostření. Tak uvidíme.
Důvod zkrachovalé existence novinářky Merhautové vypluje během filmu na povrch. Jaký vztah jste si k ní vytvořila vy, sama, jak jste ji vnímala?
Merhautovou jsem vnímala jako takovou nešťastnici, která ví, že to, co žije je úplně na nic, ale zároveň není ochotna s tím cokoli udělat. Jakoby svůj osud nechává běžet a svou nespokojenost utápí v alkoholu.
Nebojuje tak trochu za všechny ženy, které svým chováním nevratně poznamenávají muži?
Já bych ani neřekla, že ta postava za něco bojuje, ona prostě nemůže, neumí nebo nechce vzít život do vlastních rukou a svádí to na všechny kolem sebe, hlavně tedy na muže. To, že nemá úspěch u mužů, že jí zjevně nevyšel žádný vztah, bych řekla, že svědčí spíše o ní, o tom, jaká je, co v sobě nosí dejme tomu za zranění, která si ze vztahů odnesla, z jakého pochází rodinného prostředí, jak je formovaná výchovou a společností, jaké má vědomí, v jakém žije nastavení, jaký má vztah sama k sobě, o co jí v životě jde, po čem bytostně touží.
Myslím si, že vždycky je úplně prvotní, jaký máme vztah sami k sobě, jak a do jaké míry jsme schopni sami sebe vidět, vnímat svoje pocity, poslouchat, co nám hlásí naše tělo, co si necháme líbit a co už ne a co všechno se musí stát, abychom tu pozornost obrátili k sobě.
Je už téměř krásnou tradicí, že zhruba po třech letech sbíráte významná herecká ocenění. Letos to byla nominace na Českého lva za vedlejší hereckou roli. Co to pro vás znamenalo?
Velmi si tohoto ocenění vážím a naplňuje mě to radostí. Znamená to, že většina členů akademie hlasovala pro vás a že pro ten daný rok, si zasloužíte tuto pozornost. Je to hezké.
Co je pro vás nejvíc ve filmu a co v divadle?
Na divadle mě baví ten živý kontakt s diváky, že jste na ně napojeni a souhrajete s nimi. A také, že máte od začátku až do konce představení ve svých rukách. Ve filmu mě zase baví ta koncentrace na každý obraz, každou scénu. Ve filmu je vidět i pouhá myšlenka.
Jako matka dvou dětí musíte skloubit profesi s rodinou. Jak se vám daří tahle disciplína?
Moje děti jsou už velké. Dcera je vdaná a syn bydlí se svým bratrancem, takže já jsem se mohla zase vrátit sama k sobě.
Film zpracovává zdravotní téma, v případě herce Vojana jde o žebra, v případě Merhautové minimálně o játra. Jak jste na tom s přístupem ke svému zdraví vy?
Čím jsem starší, tím víc si uvědomuji, že je potřeba se o sebe starat, jak fyzicky, tak psychicky. To už dělám od svých třiceti let a baví mě to.
Připravil: Radek Konečný
