Na konci minulého roku vyšla nová detektivka Jiřího Březiny Nalezení. Zdánlivě jasný zločin nakonec získá zcela nový rozměr.
Detektiva Tomáše Volfa přivede do jeho rodného kraje vražda malého chlapce a pátrání po jeho ztracené sestře. Společně se soukromou vyšetřovatelkou Evou Černou pomáhají policii odkrývat zdánlivě jasný zločin. Postupně se však ukazuje, že případ bude složitější. Tomáš vzpomíná na období svého dospívání a na tragédii, která se tehdy stala a nápadně se podobá té současné.
Ve vyprávění se dynamicky střídají dvě časové linky a místy nás autor nechává nahlédnout do děje i z perspektivy oběti. Existuje mezi oběma případy souvislost? Postupovala tehdy policie skutečně tak, jak měla? Tomáš studuje dávný případ a nachází řadu nesrovnalostí. Pomůže otevření starých ran zachránit život pohřešované dívce?
Detektivka Jiřího Březiny ze série případů Tomáše Volfa, samotáře se zálibou v metalové hudbě, jistě nepostrádá atmosféru, napětí ani zajímavou zápletku s forenzní genetikou v hlavní roli. Čte se rychle a pachatel není do posledních chvil zřejmý.
Na atraktivitě však textu ubírají stylistické neobratnosti. Autor vysvětluje zcela zjevné věci a má zálibu v archaismech, které působí, zvážíme-li žánr díla, na některých místech až komicky. Jinými slovy – méně věrných ořů a druhů ve zbrani by textu jistě neuškodilo. Místy nevhodně působí i detailní popisy žen, které vyzdvihují pouze jejich fyzickou přitažlivost.
Nekriticky je rovněž čtenáři předkládána role Tomášovy matky, která svému téměř třicetiletému synovi a jeho kolegyni vaří a před svým manželem tají prodělečnost jeho podnikání, pro což má syn nebývalé pochopení. Ačkoliv nemusíme na detektivní žánr klást nároky společenského románu, některé čtenáře a čtenářky tyto zdánlivé drobnosti mohou rozladit.
Nalezení očekávání od žánru detektivky naplní. Jistě jej lze doporučit jako odpočinkové čtení na dovolenou, u kterého se nebudete nudit.
Autor: Eliška Pekárková
