Na stárnutí pleti má samozřejmě vliv genetika, ale významně ho urychluje působení slunečního záření. Sluneční paprsky sice umí dodat pokožce bronz i potřebný vitamín D, ale také s sebou bohužel přinášejí škodlivé UVA a UVB záření.
„Kromě závažných nádorových onemocnění slunce způsobuje i vznik vrásek. Věděli jste, že až 90% známek stárnutí kůže (vrásky, stařecké a pigmentové skvrny) může právě UV záření? Sluneční paprsky totiž pronikají do vrchních vrstev pokožky a uvolňují tím volné radikály, které urychlují fotostárnutí/předčasné strnutí pleti. Dle výzkumu dermatologů lidé, kteří chrání svoji pokožku na denní bází SPF krémy, projevují až o 24 % menší stárnutí pokožky oproti jedincům, kteří se nechrání každý den. Při pobytu na sluníčku je tak samozřejmě důležitý krém s ochranným faktorem. Číslo ochranného faktoru značí, kolikrát déle můžete být na slunci podle svého fototypu. V našich podmínkách je na jaře a v létě, pokud se intenzivně neopalujete, ideální SPF 25 (kromě fototypu I),“ vysvětluje dermatolog MUDr. Jan Kučera.
Sluneční světlo je druh záření skládající se ze třech základních složek. Z viditelného světla, ultrafialového (běžně známého jako UV záření) a třetí složka je záření infračervené.
Viditelné světlo
Viditelné světlo tvoří přibližně 50 % slunečního spektra a jak název napovídá, je jedinou částí světla, kterou můžeme detekovat lidským zrakem. Část tohoto viditelného spektra s vlnovou délkou okolo 400 nm má obzvláště vysokou energetickou hladinu a je známá jako vysokoenergetické viditelné (HEV) světlo, neboli též světlo modré. To mimo slunce vyzařují i zářivky, počítače a displeje chytrých telefonů. „Modré světlo je jedním z faktorů vedoucích k předčasnému stárnutí pokožky. Působením modrého světla se naruší přirozený regenerační proces kožních buněk, dochází k oxidačnímu stresu, dalším z následků může být i hyperpigmentace. Společně s UVA/UVB zářením to je tedy značný faktor způsobující photo-aging“ vysvětluje formulátorka kosmetiky Ing. Lenka Průšová.
UV záření
Ultrafialové světlo je pro lidské oko neviditelné a má tři formy: ultrafialové A (UVA), ultrafialové B (UVB) a ultrafialové C (UVC).
UV světlo má kratší vlnovou délku než světlo viditelné, tudíž do pokožky proniká snáze. UVC paprsky mají nejkratší vlnovou délku, jsou blokovány ozonovou vrstvou, a tak se z dermatologického hlediska nemusí tolik trápit. Ačkoliv UVA a UVB záření dohromady tvoří „pouze“ 5 % paprsků slunečního spektra, mohou na pokožce napáchat značné škody.
UVA tvoří přes 90% veškerého UV záření. Je schopné proniknout skrz mraky či sklo, proniká tedy i do naší pokožky a ačkoliv se jím nespálíme, může způsobit jiné neplechy, kromě photo-agingu například rozvoj sluneční alergie. Je v podstatě přítomno celoročně s relativně stejnou intenzitou během celého dne.
„UVB paprsky jsou sice zásadní pro tvorbu vitaminu D a stimulují produkci melaninu, který způsobuje hezké hnědé opálení, zároveň ale dokáže pokožku pěkně spálit. Navíc způsobuje další poškození pokožky, pigmentovými skvrnami počínaje a rakovinou kůže to může skončit.“ doplňuje Lenka Průšová.
Infračervené světlo
Infračervené paprsky mají nejdelší vlnovou délku a nejsou pro lidské oko viditelné. Představují zbývajících 45 % světla. I tyto paprsky mohou v nadměrném množství způsobit předčasné stárnutí kůže, zejména při vzájemném působení s UVA a UVB.
Připravila: Katka Soušková
