Delší dobu jsem se vám neozvala, protože před přijímačkami toho bylo opravdu hodně. Hlavně jsem byla nervózní.
Den před přijímačkami jsem – ačkoliv jsem z toho byla překvapená – nepociťovala žádnou nervozitu. S tátou jsem si vše připravila do batohu. Potřebné školní pomůcky a taky všemožné talismany a štígronoše. Přibalila jsem banán s hořkou čokoládou, protože jsem četla, že to pomáhá na myšlení. Pak jsem šla hlavně brzy spát, abych nebyla druhý den ospalá.
V den přijímaček už jsem trochu nervózní byla. Mamka mi udělala výbornou snídani a začali jsme se pomalu chystat na cestu. Cestou do školy s námi jela moje spolužačka, která se tam také hlásila. Myslím, že to bylo lepší, než kdybychom tam jely každá sama, protože takhle jsme si mohly povídat a alespoň jsme nemusely myslet na ty přijímačky. Když jsme tam přijely, bylo mi na zvracení. Přišli jsme do určené třídy, kde jsme již měly připravený zasedací pořádek. Zkoušky mi nakonec nepřipadaly ani tak těžké. Možná mě dokonce i bavily.
Druhý den mě čekaly zkoušky školní části na druhou školu, které sice trvaly jen dvě hodiny, ale byly hrozně zdlouhavé. A byla jsem tam sama. No a ve čtvrtek jsem psala další CERMATY, které byly opět krátké. Ve čtvrtek už se mnou bylo i víc kamarádů.
Nejhorší bylo ale čekání na výsledky. Když mi mamka volala do školy, jak jsem dopadla, rozbrečela jsem se. Naštěstí radostí. Na jedné škole jsem byla šestá a na další druhá. Hurááááááá!!!!!!!!!!!!!!
Vaše Týna
