Patří mezi stálice české hudební scény. Hity jako Je v tahu, Mumuland nebo legendární Holky z naší školky z doby duetů se Standou Hložkem zná snad každý. A přestože od jeho prvních velkých úspěchů uplynulo už pár dekád, energie má stále na rozdávání.
Tvoje hudební kariéra trvá už přes čtyřicet let. Neuvěřitelné!
Pravda, moje první profesionální angažmá začalo v lednu 1981 po boku Standy Hložka v orchestru Karla Vágnera. Byl to ostrý start mezi tehdejší absolutní špičku.
Jsi spojený s érou osmdesátých let, nikdo ti neodpáře Holky z naší školky, co pro tebe spolupráce s Karlem Vágnerem a Haničkou Zagorovou znamenala?
Neopakovatelnou zkušenost profesní i lidskou. Pět krásně překotných let.
Jakým způsobem přistupuješ k výběru repertoáru – rozhoduješ se spíš podle intuice, nebo sleduješ i aktuální hudební trendy?
Výběr je hodně o pocitu při prvním poslechu demosnímku. Musí ale zafungovat i správný text a atmosféra konečného mixu nahrávky. Je to alchymie, dokonce je i obrovský rozdíl mezi tím, jestli vzniká jen nahrávka a tím, jestli se pak skladba prezentuje hlavně jako živá, tedy na koncertech.
Máš některou svoji písničku nejraději?
Tohle po mně nechtějte.
Tvoje vystoupení jsou velice osobitá. Jak velký důraz kladeš na scénografii, choreografii a celkové pojetí koncertů?
Mám rád, když si umělec může dovolit velkou okázalou show. Dnes to vlastně je téměř bez omezení možné, tedy až na prostředky, které se na to musí sehnat. Na druhou stranu to není pravá podstata koncertu, ale možnost a jeho příjemný a luxusní bonus. Nutně, co je očividné, nemusí být ještě nejlepší. Komorní koncerty, v malé sestavě jdou po jádru věci a otevřou divákovi umělce až na dřeň.
Hudební scéna se od tvého začátku výrazně proměnila. Jak vnímáš dnešní pop music a ten přetlak mladých zpěváků a zpěvaček?
Je to jako s informacemi. Valí se na nás ze všech stran a je na nás, jestli se jim ubráníme, které z nich nám přijdou smysluplné a přínosné, které už dál nechceme vnímat. Vždycky to tak bylo. Ve spoustě balastu je spousta krásy a zajímavých věcí.
Když se ohlédneš za sebe, je něco, co bys dnes ve své kariéře udělal jinak? Nebo se nikdy nevracíš zpátky?
Určitě bych pár věcí udělat jinak, vždyť jsou jiné možnosti a tvořit lze bez omezení!
Připravila: Šárka Schmidtová
