Před odjezdem na dovolenou většina řidičů pečlivě kontroluje tlak v pneumatikách, stav kapalin nebo povinnou výbavu. Jen málokdo ale věnuje stejnou pozornost vlastnímu tělu. Přitom právě několikahodinová cesta autem představuje pro pohybový aparát výraznou zátěž. Bolesti zad, ztuhlý krk nebo únava nohou po dlouhé jízdě přitom nemusí být nevyhnutelnou součástí cestování.
Lidé často hledají příčinu těchto obtíží v nepohodlné sedačce, špatném odpružení auta či klimatizaci. Ve skutečnosti ale bývá problém mnohem komplexnější. Roli hraje nastavení sedadla, poloha rukou na volantu, délka nepřerušené jízdy, ale také způsob, jakým řidič pracuje s nohama a pedály.
Za volantem sedíme jinak, než je tělu přirozené
Řízení automobilu je specifické tím, že tělo zůstává dlouhou dobu téměř bez pohybu, zatímco některé svalové skupiny pracují nepřetržitě. Pravá noha opakovaně ovládá pedály, levá zůstává většinu času v jedné poloze a páteř je vystavena dlouhodobému statickému zatížení. „Největší riziko představují právě několikahodinové cesty bez pravidelných přestávek. Svaly postupně tuhnou, zhoršuje se prokrvení dolních končetin a únava se může projevit nejen bolestmi, ale i pomalejšími reakcemi za volantem,“ upozorňuje fyzioterapeutka Klára Vomáčková.
Bolest zad často začíná mnohem níže
Podle fyzioterapeutů bývá překvapivě častým zdrojem obtíží oblast chodidel a kotníků. Při řízení zůstávají dlouhou dobu v nepřirozené poloze a opakovaně ovládají pedály stejným pohybem. Pokud jsou navíc omezeny nevhodnou obuví, může se změnit způsob zatížení celé dolní končetiny.
„Lidé přicházejí s bolestmi zad nebo kyčlí a domnívají se, že problém vzniká v oblasti páteře. Často ale začíná už u chodidel. Ta tvoří základ celého pohybového aparátu a jejich dlouhodobé přetížení nebo omezený pohyb může ovlivnit postavení kotníků, kolen, pánve i páteře. Dlouhá cesta autem je typickým příkladem situace, kdy se jednotlivé drobné faktory začnou sčítat,“ říká fyzioterapeutka Klára Vomáčková.
Podle ní je proto důležité nejen správné nastavení sedadla, ale také pravidelné přestávky, během kterých se řidič projde a rozhýbe celé tělo.
I obuv může ovlivnit pohodlí i bezpečnost
O vhodné obuvi se nejčastěji mluví ve spojení s turistikou nebo prací. Méně známé je, že může hrát roli také při řízení. Příliš robustní podrážka může snižovat cit při ovládání pedálů, naopak volná obuv bez pevné paty může během jízdy sklouzávat nebo zhoršovat stabilitu chodidla. Ideální nejsou u žen také ani lodičky.
„Řidiči často řeší výkon motoru nebo stav pneumatik, ale zapomínají, že jediným přímým kontaktem s pedály jsou právě jejich chodidla. Obuv by měla umožňovat přesné ovládání pedálů, dostatečnou stabilitu i přirozený pohyb nohy. To přispívá nejen ke komfortu při dlouhé cestě, ale také k lepšímu ovládání vozidla. Neznamená to, že existuje jedna ideální bota pro všechny řidiče. Důležité je především to, aby obuv dobře seděla, neomezovala pohyb kotníku a neklouzala po pedálech,“ říká Jan Chalupný, ze specializovaného obchodu naboso.cz.
Nevhodná obuv může hrát roli i při šetření nehody
Čeští řidiči často řeší, zda mají v autě povinnou výbavu nebo správně uzavřené pojištění. Méně známé je, že při dopravní nehodě mohou policie i pojišťovna zkoumat také okolnosti samotného řízení. Pokud by bylo prokázáno, že řidič měl obuv, která mohla přispět ke ztrátě kontroly nad vozidlem – například volné pantofle, žabky nebo jinou nestabilní obuv – může být tato skutečnost jedním z faktorů při posuzování příčin nehody.
„Samotný typ obuvi automaticky neznamená, že pojišťovna škodu neproplatí. Pokud by se ale prokázalo, že nevhodná obuv měla vliv na vznik nehody nebo omezení ovládání vozidla, může být jednou z okolností, které budou při šetření zohledněny. Proto doporučujeme řídit v obuvi, která umožňuje bezpečné a citlivé ovládání pedálů,“ vysvětluje Martin Thienel ze společnosti Kalkulátor.cz.
Právě během letních měsíců přitom lidé častěji usedají za volant v žabkách, pantoflích nebo zcela bosí po odchodu z pláže či koupaliště. Přestože české předpisy konkrétní typ obuvi řidičům nenařizují, z hlediska bezpečnosti jde o zbytečné riziko, kterému lze snadno předejít.
Chodidla během řízení pracují jinak než při chůzi
Při běžné chůzi se do pohybu zapojují desítky svalů, šlach a vazů chodidla, které průběžně reagují na změny povrchu a rozkládají zatížení celého těla. Při řízení je situace odlišná. Chodidlo zůstává dlouhou dobu v téměř stejné poloze a opakovaně vykonává pouze omezený pohyb při ovládání pedálů. Právě tato jednostranná zátěž může přispívat k únavě svalů i přetížení dalších částí pohybového aparátu.
„Na dlouhou cestu autem se vyplatí přezout stejně jako například na horskou túru. Obuv by měla být lehká, pevně držet na noze a umožňovat dobrý cit při práci s pedály,“ doporučuje Jan Chalupný.
Přestávka každé dvě hodiny není formalita
Dopravní odborníci i fyzioterapeuti se shodují, že pravidelné zastávky mají význam nejen z hlediska bezpečnosti silničního provozu, ale také prevence zdravotních obtíží. Stačí několik minut chůze, protažení lýtek, stehen nebo zad a tělo se znovu lépe prokrví.
Řada řidičů se snaží dorazit do cíle co nejrychleji a přestávky odkládá. Ve výsledku ale může být únava natolik výrazná, že ovlivní pozornost i rychlost reakcí. Několikaminutová zastávka tak může být nejen příjemným odpočinkem, ale i důležitým bezpečnostním prvkem.
Řidiči často podceňují i zdánlivé maličkosti
„Mnoho lidí například jezdí s peněženkou v zadní kapse kalhot, což při několikahodinovém sezení vytváří nerovnoměrné zatížení pánve. Další častou chybou je opírání levé nohy o podlahu v nepřirozené poloze nebo řízení s příliš pokrčenými koleny. Tyto zdánlivé detaily mohou během dlouhé cesty zvyšovat únavu svalů a přispívat k bolestem zad nebo kyčlí,“ dodává fyzioterapeutka Klára Vomáčková.
Připravila: Klára Procházková
