Právo

Stop domácímu násilí

Rodinný život není vždy úplně ideální. Tak to bylo i v případě rodiny Tomášových, i když zpočátku se zdálo, že manžel a otec dětí je jen poněkud vášnivějšího charakteru. Nejprve to byly hádky, psychický nátlak, rozbíjení věcí a následně se přidalo i fyzické ubližování. Často je tímto jednáním zcela zásadně ohrožena lidská důstojnost. Abychom mohli z právního hlediska a pro účely trestního, potažmo přestupkového řízení hovořit o domácím násilí, je třeba, aby toto násilí bylo určitým způsobem charakterizováno.

Pro využití zákonných možností je násilnost spatřována v opakovaných útocích. Většinou postupně narůstá jeho intenzita, předem jsou dané role, kdy jedna z osob je násilná a druhá ohrožená. Tyto role se nijak nezaměňují. Jednání násilné osoby se projevuje v soukromí, tedy beze svědků, ale mnohdy jsou svědky násilí v rodině děti, popř. jsou bohužel často také součástí samotného chování.

Vykázání
Zákon č. 237/2008 Sb., o Policii ČR dává možnost osobám stiženým domácím násilím účelně se bránit ve spolupráci se státními orgány, s intervenčními centry či neziskovými organizacemi. Pokud jsou naplněny znaky násilného chování, je třeba sebrat veškerou odvahu a jakožto ohrožená osoba uvést dané skutečnosti Policii ČR. Ta, pokud hrozí další útoky, je oprávněna násilnou osobu na místě ze společného obydlí vykázat a zakázat jí vstup do tohoto místa na dobu 10 dnů. Tato doba nemůže být ničím zkrácena! Násilník je povinen vydat Policii ČR klíče od společného obydlí a za její přítomnosti si vzít osobní věci, dokumenty a cennosti. Do 24 hodin si za asistence Policie ČR může osoba vyzvednout ještě další věci osobní potřeby.

Policie poučí obě osoby o jejich právech a možnostech. Ohroženou osobu pak zejména o možnosti využití služeb v oblasti pomoci obětem násilí. Pracovníci intervenčního centra kontaktují ohroženou osobu vždy do 48 hodin od vydání rozhodnutí o vykázání. Je-li tedy ohrožená osoba v dané situaci neschopna jakéhokoliv kontaktu, nemusí hledat pomoc sama, ale pomoc je jí nabídnuta nezávisle na její aktivitě.

Předběžné opatření
Vzniklou situaci lze pak řešit také občanskoprávní cestou u soudu, kdy ohrožená osoba může žádat soud o vydání předběžného opatření. Soud musí o jeho vydání rozhodnout do 48 hodin, přičemž může uložit násilné osobě zejména zdržení se kontaktu s osobou ohroženou, zákaz vstupu do inkriminovaného objektu a jeho okolí. Trvání opatření je 1 měsíc, nemusí mu nutně předcházet policejní vykázání. Pokud však již proběhlo vykázání, může být tento návrh taktéž podán a původní desetidenní lhůta se prodlužuje do doby, než soud rozhodne o předběžném opatření. Celková doba trvání předběžného opatření je maximálně na 1 rok, a to v případě, pokud bylo během původní doby zahájeno řízení o rozvodu, svěření dětí do péče, vypořádání apod. Při podávání návrhu je však v tomto případě nutnost aktivity ohrožené osoby.

Nejenom že samotná násilná činnost může naplňovat skutkovou podstatu trestného činu, ale i porušení vykázání či předběžného opatření je trestným činem. Dle § 337 odst. 2 trestního zákoníku bude ten, kdo takto poruší svou povinnost, potrestán odnětím svobody až na tři léta.

Chcete-li se autorky na něco zeptat, najdete ji v naší poradně.

Autor: Mgr. Nina Bachroňová, http://www.ak-hzh.eu
Foto: iStock
19. 5. 2011


Diskuze: příspěvků