Společnost

Barbora Kodetová nazpívala píseň pro týrané ženy

Sbírání kytiček

Barbora Kodetová protestuje svou novou písní proti domácímu násilí. Pokřtila svůj debutový hudební počin „Náš dům“, jehož text složil Václav Kopta.

Píseň s názvem „Náš dům“ napsal Václav Kopta a hudbu složil Michal Worek, klip režíroval choreograf Jan Kodet. Videoklip se stane součástí kampaně na podporu žen, které zažily domácí násilí. Zastřešuje ho organizace ACORUS, z. ú.

Barbora, sama ve šťastném manželství s houslistou Pavlem Šporclem, byla překvapená, s kolika ženami téma rezonuje. „Když jsem slyšela výsledek a pustila píseň několika ženám, byla jsem překvapená jejich reakcemi. Zjistila jsem, jak děsivě aktuální téma to je. Proto jsem se rozhodla ke své první autorské písni natočit videoklip, který se stane součástí kampaně na podporu žen, které si prošly domácím násilím,“ popisuje Barbora Kodetová. Hudbu k písni „Náš dům“ napsal skladatel, aranžér a klavírista Michal Worek. „Michal je se mnou od začátku mé pěvecké cesty. Je to vynikající klavírista, vždy mě doprovází s velkým citem. Na videoklip jsem spojila síly s choreografem a baletním mistrem Národního divadla, Janem Kodetem. Shoda jmen je ale čistě náhodná, příbuzní nejsme,“ směje se.

Václav Kopta ví, že Barbora Kodetová není žádný srab. Proto jí také napsal emotivní, temný text, který vyžaduje bravurní procítění s osudem žen, které doma zakoušejí peklo.

Bára v sobě snoubí opravdovou dramatickou umělkyni a zpěvačku, zdržel jsem se proto jakýchkoliv klišé a rovnou se zaměřil na vážnější témata, protože vím, že je Bára unese. Řešíme obecně bolavý společenský problém a doufám, že i prostřednictvím takové nenápadné drobnosti, jakou je tříminutová píseň, se dá pomoci něčemu bohulibému. A podpořit lidi, kteří prožívají svá trápení za zavřenými dveřmi. Vztahy bývají komplikovanější, než se na první pohled zdá. Myslím si, že se nám to podařilo v písni reflektovat,“ míní textař a herec Václav Kopta.

Bára promluvila i o svém tatínkovi, který byl známý svou cholerickou povahou. „Víte, táta byl sice cholerik a melancholik v jednom, ale miloval svoji rodinu. Potřeboval stabilitu, která se mu nedostávala jako dítěti, ani v dospívání. Moc dobře věděl, že bez mojí maminky by dopadl špatně. Býval svůj, ale nikdy nás neuhodil,“ vzpomíná Bára na svého slavného otce, Jiřího Kodeta.

Mezi násilníky se však bohužel najdou i tací, kteří své bližní milují, a přesto je týrají. Své o komplikovanosti zamotaných vztahů ví i ředitelka spolku ACORUS, z. ú., Jaroslava Chaloupková. „Domácí násilí je opředeno spoustou předsudků a stereotypů. Lidé mají nějakou představu o tom, jak by podle nich měl vypadat násilník a jak oběť. Realita je jiná. Pokud mysl lidí zůstane rigidní, nezmění se ani legislativa, která teď vyvíjí tlak na oběť,“ vysvětluje smutnou realitu ředitelka spolku. „Máme velkou radost, když známé osobnosti projeví zájem nám pomoct. Veřejně odsoudí domácí násilí a mohou tak svým příkladem inspirovat širokou veřejnost. Pomáhají zvyšovat povědomí a dávají obětem najevo, že v tom nejsou samy a pomoc existuje a čeká na využití,“ dodává.

Připravil: Jan Hájek

Zdroj informací: Orca
Zdroj fotografií: Zuzana Bönisch
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si MeziŽenami.cz na hlavní stránku Seznam.cz.

Diskuze: příspěvků