Společnost

David Prachař: Naše životy jsou vystaveny vnějším tlakům, o nichž nevíme, zda jim podlehneme

Sbírání kytiček

Do kin míří nový film Tomáše Kleina Citlivý člověk, ve kterém hlavní roli ztvárnil David Prachař. Co o filmu prozradil?

Znal jste před natáčením románovou předlohu Citlivý člověk?

Znal jsem dílo Jáchyma Topola včetně románu Citlivý člověk. Ve Stavovském divadle jsme dělali Topolův román Noční práce, divadelní inscenace se jmenovala Kouzelná země. Pak následovala první zkouška přímo na chalupě Jáchyma Topola v rámci příprav Citlivého člověka.

Jaká je vaše postava Táty Moura?

Je to charismatický otec, který cítí, že brzo umře, a tak se smrti brání tím, že pořád mluví. Dlouho jsem nečetl román, kde hlavní hrdina je herec, a to mě na tom ohromně bavilo. Zajímavé je, jak Jáchym Topol vidí člověka, herce, který se živí kontaktním uměním v cizině, tím že dělá pouliční divadlo. Film je i to tom, jakou míru extrovertnosti film unese, což je v otci obsažené a k tomu má úplně introvertního syna, který nemluví vůbec, já naopak mluvím až moc.

Jaká byla spolupráce s režisérem Tomášem Kleinem?

Každá scéna se natáčela vícekrát a Tomáš Klein vycházel i z vlastních zážitků. Jednou v rámci čtení zkoušek jsme zažili vlétnout ptáčka do místnosti, narazil na sklo, spadl na zem, omdlel, pak odletěl. Tomáš si toho detailu všimnul a pak to použil ve filmu. Tomáš je dobrý kluk, rozumí filmu, mám ho moc rád.

Jak se vám spolupracovalo s filmovou partnerkou Tatianou Dykovou Vilhelmovou?

Spolupráce probíhala výborně, hned první den jsme byli v autě, točili scénu stěhování. Táňa byla skvěle oblečená a vůbec s tím neměla problém, že je ve filmu taková celá unavená naším soužitím, jelikož oba máme zkušenosti z delšího partnerského vztahu, tak jsme byli dobře naladěni. Táňa má energii, takže Táni se člověk někdy bojí, ale v tom nejlepším slova smyslu.

Jak znáte místa, kde se film natáčel?

Já jsem měl u Krnova babičku, babička bydlela v Břidličné, potom v Bruntále, takže region znám, trpí takovou zvláštní opuštěností do dneška. Vyhnání Němců, které proběhlo po válce, kraj hodně poznamenalo, tři milióny Němců odešlo, co se pak dělo s touto krajinou, byl smutek, krajina byla opuštěná. Mám dokonce chalupu v v Doubici ve Šluknovském výběžku, takže jsem dodnes konfrontován s česko-německým pomezím. V Citlivém člověku se většina filmu odehrává v noci a je to cesta touto zvláštní krajinou. Film jemně upozorňuje na to, abychom si všimli, jak žijeme, v kontextu čeho žijeme, a že naše životy jsou vystaveny nějakým vnějším tlakům, o nichž nevíme, zda jim podlehneme či ne.

Proč by měl jít divák na film do kina?

Citlivý člověk je film, který se vymyká běžné české produkci, není to komedie, kterých se u nás točí hodně, spíše tragikomedie, existenciální záležitost, neuchopitelná věc a je na divákovi, aby si z toho sestavil svůj vlastní osobní film.

Připravil: Petr Slavík

Zdroj informací: Cinemart, Petr Slavík
Zdroj fotografií: Cinemart
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si MeziŽenami.cz na hlavní stránku Seznam.cz.

Diskuze: příspěvků