Usínání

cenu si nepamatuji, ale odpová tomu, že je to fakt vymakané… objednávala jsem si to na http://www.pexi.cz, tak se kdyžtak informuj te tam 😉

my máme doma hvězdnou želvičku, jestli nemyslíte toto 🙂 ta promítá noční oblohu ve třech barvách a obsahuje to i knížku o mořské želvě a příručku 🙂

my používáme takové svítící zvířátko, syn nemá v pokoji úplnou tmu, tak se nebojí a nevadí mu usínat sám. Samozřejmě jsme to ze začátku také trénovali, ale teď už úplně v poho 🙂

Jde o to, kolik je dítěti let. Taky jsme to řešili a našli na netu toto: Ačkoli na tom, zda děti patří do rodičovské postele, se odborníci asi nikdy neshodnou, poslední dobou přibývá výzkumů, které to spíše doporučují. S tím, že je to pro děti coby lidská mláďata přirozené. Zjednodušeně se dá říci, že zatímco lékaři jsou opatrnější a bojí se, že rodiče by dítě mohli zalehnout, psychologové společné spaní spíše doporučují jako zbraň proti úzkostem nejen v dětství, ale i později v dospělém věku.

Na jedné straně jsou rodiče, kteří učí dítě spát samotné už od narození, a navíc ho klidně v půlroce nebo roce odstěhují do vlastního pokojíčku. Na straně druhé jsou otcové a matky, kteří si ve své posteli nechávají dítě klidně do dvou, ale i do čtyř let. Většina rodičů se pohybuje někde uprostřed. Mezi velké zastánce společného spaní patří třeba psycholog Jeroným Klimeš, který mluví třeba o tom, že v pravěku by matka těžko dítě uložila do jedné jeskyně a sama si šla lehnout do jiné. „Společné spaní a především usínání je evoluční norma, na kterou jsou děti naprogramovány,“ uvádí na svém webu.

I mnozí odborníci si dlouho mysleli, že společné spaní dětí s rodiči přispívá k tomu, že z dětí vyrostou nesamostatní jedinci, ukazuje se však, že opak je pravdou. Protože jak říká například britská pediatrička Margot Sunderlandová, autorka knihy Věda rodičovství, společné spaní výrazně snižuje stavy úzkosti, což se dá přesně změřit – dokládá to míra hladiny stresového hormonu kortizolu. „Studie z celého světa ukazují, že společné spaní do věku pěti let dítěte je pro něj velkým přínosem. Až do pěti a více let mohou děti trpět úzkostí z odloučení, což je může poznamenat v pozdějším životě. A takovou úzkost zklidňuje společné spaní,“ řekla.

Je samozřejmě otázkou, do kolika let by vaše zlatíčka měla v rodičovské posteli zůstávat. Nové studie ukazují, že optimální hranicí je pět let, pak už dítě spíše ocení samostatné spaní, i když si na něj musí chvíli zvykat. Do té doby však těží z toho společného, které podle odborníků, jako jsou například čelní představitelé kanadské pediatrické asociace, kromě omezování stavů úzkosti posiluje zdravé sebevědomí dětí, a navíc utužuje i rodinnou pospolitost jako takovou. A naopak, odloučení od rodičů vede u malých dětí k takovým změnám v mozkové aktivitě, které jinak vyvolává fyzická bolest.