Společnost

Marek Vašut: život sám o sobě je dost těžký

Do kin vstupuje nová vztahová komedie Za vším hledej ženu režiséra Miloslava Šmídmajera, ve které hraje i Marek Vašut. Co o své roli prozradil.

Často ve filmech hrajete šarmantního muže s tvrdou slupkou. Bude tomu tak i tentokrát?

Budu se snažit ze všech sil, ale víc prozradit nemůžu, musíte přijít do kina!

Jste muž tvrdé slupky i v civilu? Odváží se vás vůbec lidé na ulici oslovit a požádat o fotku?

Tvrdá slupka. Víte, to je takové trochu klišé – zkrátka vypadám, jak vypadám. Jsem vysoký a plešatý chlap, asi na první pohled nepůsobím jako miloučký dědoušek, ale lidé si o fotku říkají běžně. A já se snažím vyhovět.

Jak byste popsal svou postavu?

Albert je zralý muž, v nejlepších letech, na vrcholu sil. Je ředitelem velké a úspěšné ostravské stavební firmy. Po mnoha peripetiích svého citového života, zdá se, potkává svou životní lásku. Leč život to má vymyšleno trochu jinak. Víc vám samozřejmě neřeknu, protože bych prozradit víc, než mám.

Říká se, že pokud někdo touží po tom, být hercem, pak touží být také známý a slavný. Jak to máte Vy?

Já jsem se profesionálním hercem stal v první polovině osmdesátých let především proto, že v té době to znamenalo území relativní svobody, kde člověk mohl dosáhnout jistých úspěchů, aniž by kvůli tomu musel vstoupit do komunistické strany. A to pro mě bylo důležité. Dnes bych asi „na herce“ nešel.

Vraťme se ještě ke komedii Za vším hledej ženu. Proč myslíte, že jsou v poslední době právě tyhle komedie tak úspěšné?

Život sám o sobě je dost těžký. A tak většina lidí si chodí do kina odpočinout, nikoli na další šichtu.

Je něco konkrétního, čím se natáčení podobných komedií odlišuje od jiného natáčení? Co je na něm specifické a vás to třeba díky tomu víc baví?

Liší se jen tématem. Jinak je práce stejně zodpovědná, ať už točíte komedii, nebo špionážní thriller.

Jak jste prožíval milostnou scénu?

Intimita ve filmu je něco, co zajímá skoro každého. Ale určitě jste už všichni četli nebo slyšeli, že to není žádná procházka růžovým sadem. Jsou to technikálie. Myslím, že by se našlo jen malé promile lidí, kterým vyhovuje, že ve chvíli, kdy s někým sdílíte lože, je kolem vás dalších deset lidí. Kolem vás se neustále adjustuje kamera, světla, mikrofon se schovává pod peřinu. Do toho ještě dostáváte pokyny jako: „Nesmíš se za ní tolik schovávat. Prosím tě, trošku níž. Takhle ne, zakrýváš jí ucho, nos.“ Takže skončíte scénu a jste rádi, že už je po všem.

Připravila: Katka Soušková

Zdroj informací: Falcon
Zdroj fotografií: Falcon

Diskuze: příspěvků