Oblíbený televizní, filmový, dabingový a divadelní herec. Jeho herecké polohy se pohybují na široké škále od dramatu přes akční až po komediální postavy. Za své profesionální působení získal několik ocenění.
Smršť je po Trhlině už Vaším druhým filmem, který vznikl na motivy knihy Jozefa Kariky. V čemjsou pro Vás jiné?
Jiné jsou obsahově, formálně i příběhově. Společné nebo podobné znaky můžeme vidět v poetice motivů Josefa Kariky. Stejně jako určitou nepředvídatelnost děje, která je zdrojem napětí v příběhu. Zároveň to typické zahrávání si s psychikou postav, kterým se v příběhu začnou dít opravdu zvláštní, divné a obtížně vysvětlitelné věci. Jednoduše řečeno. To, co bylo dobré a fungovalo v Trhlině, je ve Smršti ještě lepší a jde ještě dále.
Hrajete postavu forenzního psychologa Martina Langa. Jaký je?
Na začátku příběhu ho vnímáme jako manžela odhodlaného ukrást si s manželkou pobytem v lázních nějaký čas jen pro sebe. S důrazem na to, že si dá pauzu i od své práce. Je přesvědčený, že to jejich vztah potřebuje. Vzápětí ho ale pokouší vlastní profesionální zvědavost, které podlehne, když se tajně začne věnovat dalšímu případu, který jej později zcela pohltí. Zároveň začíná ožívat a narůstat napětí mezi ním a manželkou, o kterém se postupně dozvídáme, že je v jejich vztahu přítomné a potlačované již delší dobu. Shluk všech těchto okolností, společně s tajemnou a zvláštní atmosférou prostředí lázní, ho přivádí k pochybnostem o vlastním úsudku o realitě. A to i v důsledku toho, že se začnou tlít různé další velmi zvláštní a obtížně vysvětlitelné věci.
Nejprve jste natáčeli v Lázních Sliač a později v ateliérech v Bratislavě, které byly postaveny pro potřeby filmu. Je v tom pro Vás jako herce nějaký rozdíl?
Pokud i někdy ano, nesmí být vidět. Rozdíl samozřejmě vnímáte. Natáčení pro nás začalo v Lázních Sliač, kde máte díky jejich výjimečné architektuře, jakémusi nádechu jiné doby a pocitu, že se tam trochu zastavil čas, jedinečnou a silnou atmosféru, kterou je velmi lehké a příjemné vnímat a nasát. Během natáčení jsme v lázních i bydleli, takže když natáčení pokračovalo v ateliéru, který byl postaven ve stejném výtvarném jazyce, nebylo obtížně na tu atmosféru navazovat.
Připravila: Eva Albrechtová
