Zpěvačka Monika Bagárová, fotograf Jan Šibík a Michal Woska, Pavel Javorek a Pepa Chládek alias skupina HumorOva se představí v Show Jana Krause.
Monika Bagárová
Zpěvačka, která v roce 2009 okouzlila tisíce diváků televizní pěvecké soutěže. Později vydala debutové album a osmnáctiny oslavila v Americe, kde se zamilovala a kde donedávna střídavě žila i pracovala. Po rozchodu s přítelem je nyní opět v Česku. Dodělala maturitu, dokončuje své album, měla by rozjet také spolupráci v Japonsku. „Tenhle rok už bych se měla podívat do Tokia. Na příští rok plánuji i nějaké autorské skladby a chci zkusit psát i texty, tak uvidíme, jak mi to půjde,“ těší se zpěvačka, která otevřeně mluví o tom, že má romský původ. Přiznává, že pověstný romský temperament v sobě vnímá. „Mám to v hudbě, jak ji cítím. Neznám jediného Roma, který by to takhle neměl. V tom jsme za jedno. Prostě rodina je nejvíc, taky hudba a tak nějak si myslím, že se řídíme hlavně tím, co cítíme. A ať už se o Romech říkají další věci, není potřeba je dávat do jednoho pytle. Jsou i tací i tací, a to je důležité vědět. Málo lidí to ví. Ale nejsem tady od toho, abych to měnila. Já rozhodně nerozlišuji, jestli je někdo bílej, hnědej, žlutej nebo zelenej. Je to prostě o člověku.“
Jan Šibík
Uznávaný a oceňovaný fotograf, který fotografoval konec komunismu v Evropě, pád Berlínské zdi, sametovou revoluci v Československu i krvavý zánik Ceaušescova režimu v Rumunsku, má za sebou výstavu, která se stala největší fotografickou událostí tohoto roku a která reflektovala poslední desetiletí jeho reportážní tvorby. O uplynulé dekádě je i jeho nová kniha s titulem Deset let. Přírodní katastrofy, KLDR jako bizarní relikt komunismu, ale také arabské jaro, občanská válka na Ukrajině, a hlavně utečenecká vlna dosud nebývalých rozměrů – to jsou témata, jimž se Jan Šibík během uplynulé dekády věnoval a která se objevují i v jeho knize. Ve svém celku se kniha stává svědectvím o proměně světa, k níž v uplynulém desetiletí došlo. Jan Šibík více než třicet let zaznamenává nejhorší události po celém světě. Absolvoval na tři sta cest do válečných zón i oblastí postižených živelnými katastrofami. Za fotografie, které tam pořídil, posbíral řadu ocenění. V roce 2004 obsadil v soutěži World Press Photo třetí místo v kategorii Sportovní příběhy. Téměř každý ročník získal cenu v Czech Press Photo.
Michal Woska, Pavel Javorek a Pepa Chládek
Skupina, která si říká HumorOva a která půldruhého roku dělá v Ostravě stand-up comedy. Nikomu z nich ještě nebylo třicet a ve Staré aréně v Ostravě, kde HumorOva vystupuje, většinou vystupují před plným sálem. Kluci kombinují stand-up s improvizací a skeči. Nikdo z nich není herec ani nepracuje v médiích. „První opravdové vystoupení jsem měl v hospodě asi před šedesáti lidmi. Pořádně jsem to neuměl, tak jsem text částečně četl z papíru. Ale lidi se docela smáli,“ vzpomíná Pepa Chládek.
I jeho kolega, Pavel Javorek, má své první vystoupení v živé paměti: „Bylo to v hospodě s příšernou akustikou. Měl jsem dva výstupy. Jeden o Padesáti odstínech šedi a druhý o Facebooku. První se s ohledem na okolnosti docela povedl, ten druhý ne. Dokonce jsem zapomněl na pointu. Ale lidi nakonec stejně tleskali,“ směje se absolvent vysoké školy hledající zaměstnání, což je prý na Ostravu hodně sofistikované vyjádření toho, že je příležitostným komikem bez práce.
Michal Woska je v civilu stavbyvedoucí. V poslední době zrovna HumorOva vystupovala v Ostravě i v Praze. Ostravská témata se však od těch „pražských“ odlišují. „Když v Ostravě mluvíte na pódiu o nezaměstnanosti, úřadu práce nebo krachujících dolech, je úspěch zaručen. Každý ví, o čem je řeč. Pražským komikům zase prý víc fungují vtipy o ranní zácpě na magistrále, nakupování v IKEA nebo hipsterských kavárnách v Karlíně,“ shodují se.
Připravila: Katka
Foto: Prima
