.Při dědění podle zákonné posloupnosti hrozí největší riziko především nesezdaným párům. Zákon totiž s nesezdanými pozůstalými partnery v první třídě zákonných dědiců nepočítá, zařazuje je až do té druhé.
Jak upozorňuje advokát Pavel Strnad, na partnera se tak dostane dědictví pouze za podmínek, že zůstavitel neměl děti a nesezdaný partner splní podmínku soužití ve společné domácnosti po dobu nejméně jednoho roku před zůstavitelovou smrtí. Lidé, kteří nežijí v manželství, by tak v rámci právní ochrany majetku měli pečlivě myslet na způsob řešení dědictví.
Rozdělení dědictví podle zákonné dědické posloupnosti
V případě, kdy zůstavitel nezanechá závěť, bude jeho pozůstalost rozdělena podle zákonné dědické posloupnosti. Zákon v těchto pravidlech stanoví, jaké osoby a jakým způsobem si rozdělí pozůstalost. Principem jsou tzv. dědické třídy a dělení pozůstalosti na poměrné části.
„Zatímco pozůstalý manžel má i bez závěti zpravidla zajištěno dědictví, nesezdaný partner v případě absence závěti může zůstat naprosto bez prostředků,“ říká advokát Pavel Strnad. Pozůstalost je totiž v první dědické třídě dělena jen mezi děti a manžele zůstavitele. „Pokud spolu mají nesezdaní partneři potomky, pak partner nebude mít šanci bez závěti dědit, protože jedinými zákonnými dědici budou jen a pouze děti zůstavitele – bez ohledu na to, jak dlouho spolu partneři žili. Pro správné řešení majetkové situace a případného dědictví samozřejmě není nutné uzavírat manželství, je ale třeba se tomu aktivně postavit,“ upozorňuje Strnad.
Extrémní případy rozdělení majetku
„Použití zákonných pravidel v případě neexistence závěti může vést i k extrémním případům. Dědictví tak připadne prarodičům rodičů nebo praneteřím a prasynovcům. Jiným příkladem může být situace, že vdova se stane spoluvlastníkem bytu – ve kterém žila celý život a který spadal do společného jmění manželů – společně se zůstavitelovou partnerkou, se kterou on žil poslední dva roky ve společné domácnosti,“ doplňuje příklady z praxe advokát Pavel Strnad.
„Ať už bude dědit kdokoliv, bez správně sepsané závěti hrozí, že majetek skončí ve spoluvlastnictví více osob – tedy například sourozenců, dětí z prvního manželství a dětí ze vztahu s novým partnerem či partnerkou. To je rizikové zejména u nemovitostí či obchodních podílů. Dědicové budou mít dříve či později odlišný názor na správu takto zděděného majetku. To může vést ke vzniku sporů a kompletnímu zablokování rozhodování o majetku a ztrátě jeho hodnoty. Negativně to postihne i vzájemné rodinné vztahy. Přitom tomu lze jednoduše předejít,“ dodává advokát Pavel Strnad.
Neopomenutelní dědicové
Při sestavování závěti nebo jiného ze způsobů, jak vyřešit dědictví, je třeba ale také neopomenout tzv. nepominutelné dědice, kterými jsou právě děti. Jedná se o dědice, kteří mají vždy dostat zákonem stanovený povinný díl. Ten je minimálně tři čtvrtiny u nezletilých a jedna čtvrtina zákonného dědického podílu u zletilých dětí.
Vydědění
Vydědit je totiž lze jen ze zákonných důvodů. Mezi ně ze zákona patří odsouzení nepominutelného dědice pro trestný čin, spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze, neposkytnutí potřebné pomoci zůstaviteli v nouzi (peněžité, při nemoci nebo úrazu), neprojevování opravdového zájmu či vedení trvale nezřízeného života (hazardní hry, závislost na drogách či alkoholu). Vydědění tak není v žádném případě snadná věc a v mnohých případech končí bez právních účinků.
Připravil: Ondřej Micka
