Děti

Děti a kapesné: jak velké kapesné je běžné

Většina dětí dostává od nástupu do školní výuky kapesné. Jeho výše se pohybuje u těch nejmladších okolo stokoruny měsíčně.

S přibývajícím věkem rodiče neváhají dávat svým potomkům v průměru i násobně vyšší částky. Průzkum Poštovní spořitelny ukázal, že třetina školou povinných dětí má svůj vlastní bankovní účet, platební kartu pak necelá pětina.*

Výše kapesného se liší podle věku i podle ekonomických možností každé rodiny. Na prvním stupni základní školy dostávají děti v průměru 127 korun, na druhém stupni už je to 343 korun a u středoškoláků a starších gymnazistů je to dokonce 842 korun měsíčně. Většina žáků dostává kapesné hned od první třídy. Čím dříve se děti začnou seznamovat s hodnotou a funkcí peněz, tím lépe. Důležitější, než výše kapesného, je ale jeho pravidelnost.

Každý třetí školák má také svůj vlastní účet v bance. Rodiče ho v průměru zakládají okolo devátého roku života, tedy zhruba ve čtvrté třídě. Platební karta ale u dětí stále ještě běžná není, ačkoli je banky nabízejí už od osmi let. Celkem ji podle průzkumu má 18 procent školáků a v průměru kartu dostávají až ve 14 letech. Může to být dáno tím, že rodiče nemají důvěru ve schopnosti svých potomků nakládat s platební kartou v mladším věku a raději čekají, až ji bude dítě skutečně potřebovat.

Zodpovědnost za vštěpování základů nakládání s penězi u dětí ve většině případů přebírají právě rodiče. Tři čtvrtiny respondentů uvedly, že své děti učí finanční gramotnosti doma. Sedmnáct procent rodičů je přesvědčeno, že žádné velké vzdělání v tomto ohledu není potřeba, protože se děti vše naučí samy. Část rodičů v tomto ohledu spoléhá také na školu, která by podle nich měla jejich dětem informace o zacházení s penězi předat.

*Průzkum mezi 500 dospělými respondenty se uskutečnil formou on-line dotazníku.

Připravila: Věra Hájková

Zdroj informací: tiskové materiály Poštovní spořitelny
Zdroj fotografií: Pixabay

Diskuze: příspěvků