Při Invazivních meningokokových onemocněních jde doslova o boj s časem. Ne vždy se navíc tento boj podaří vyhrát. Zákeřné nemoci ohrožují životy nás všech, nejvíc ale těch nejmenších.
Každá mince má dvě strany. Totéž platí o původci invazivních meningokokových onemocnění (IMO), bakterii Neisseria meningitidis. Zatímco u některých lidí je výsledkem jejího usazení v horních cestách dýchacích stimulace imunitního systému a následná vyšší odolnost organismu proti těmto nemocem, u jiných naopak nevyzpytatelná bakterie způsobuje velmi vážné stavy. Jaká reakce nastane, se bohužel nedá předvídat. Proč bakterie u někoho jen přebývá a u jiného vyvolá život ohrožující onemocnění, na to zatím moderní medicína nezná odpověď.
Jisté je, že meningokoky kolonizují nosohltany mnoha lidí. Podíl nosičů se u adolescentů a mladých dospělých pohybuje kolem 10 procent. Takzvané bezpříznakové nosičství meningokoku je tedy relativně běžné a nosiči bakterie zpravidla neonemocní. Mohou se ale stát zdrojem nákazy pro ostatní a zvlášť pro malé děti. Riziko přenosu bakterie je v případě přímého kontaktu s přenašečem až 800krát vyšší.
Nejohroženější věkové skupiny
• Nejvyšší výskyt IMO je dlouhodobě zaznamenáván v kategorii dětí ve věku 0–11 měsíců, dále mezi dětmi ve věku 1–4 roky a mezi adolescenty ve věku 15–19 let.
• Nemocnost kojenců je přibližně 20krát vyšší než u ostatních věkových skupin.
• Bez ohledu na věk je v Česku nejčastěji zastoupenou séroskupinou meningokoku skupina B. Právě tento meningokok má v posledních letech na svědomí kolem 60 procent případů IMO1.
Naučte se rozpoznat příznaky IMO
Meningokok může způsobovat meningitidu (zánět mozkových blan) nebo sepsi, tedy otravu krve. Mezi nejčastější příznaky patří vyšší teplota, únava, bolesti svalů a kloubů, citlivost na světlo či strnutí šíje. Ty ovšem často připomínají chřipku, u nejmenších dětí pak mohou odpovídat například růstu prvních zubů. U každého člověka se navíc objevuje trochu jiná kombinace příznaků s různou intenzitou, kvůli čemuž pak snadněji dochází k podcenění situace.
Test strnutí šíje
Podezření na meningitidu se dá v domácím prostředí potvrdit i testem typického strnutí šíje. Nemocný se položí na rovnou podložku s protaženými dolními končetinami. Ohnutím hlavy vpřed mu zatlačíme bradu směrem k hrudníku, a pokud zareaguje bolestivě a ohne nohy v kolenou, je to další z důkazů nebezpečného onemocnění. Průběh nákazy je až překvapivě rychlý. Na to, aby meningokok napadl mozek, přivodil otravu krve a v nejhorším případě i smrt, stačí jen několik desítek hodin. Proto je důležité včasné rozpoznání tohoto onemocnění. Zejména rodiče malých dětí by proto měli přikládat větší důležitost i atypickým a nespecifickým příznakům IMO – průjmům a horečkám. V každém případě se nevyplácí možnost propuknutí meningitidy podceňovat a vždy raději vyhledat lékaře.
Nejúčinnější prevencí je očkování.
Protože mají invazivní meningokoková onemocnění nejvyšší incidenci v prvním roce života dítěte, doporučuje Česká vakcinologická společnost očkování proti nim již ve věku od 2 měsíců. Aplikace první dávky se upřednostňuje v průběhu prvního půlroku života, kdy je možné očkování proti meningokoku pohodlně zařadit do očkovacího kalendáře. Vakcínu Bexsero je od minulého roku možné očkovat podle nového očkovacího schématu 2+1. Díky tomu se nabízí vyšší flexibilita pro načasování v rámci celkového očkovacího kalendáře kojence, snižuje se počet návštěv nutných k očkování a v neposlední řadě rodiče díky vysazení jedné dávky ušetří téměř tři tisíce korun. Očkování se tak stává dostupnější i pro ty, kteří si ho dříve nemohli dovolit
Rizikové faktory
• Bakterie se přenášejí kapénkovou cestou, tedy například kýcháním, kašlem nebo líbáním.
• U nejmenších dětí bývá nejčastějším zdrojem nákazy rodinný příslušník, bezpříznakový nosič bakterie. Často se může jednat i o jednoho z rodičů, prarodičů nebo staršího sourozence.
• Možnost nákazy IMO zvyšuje aktivní i pasivní kouření. U dětí do 15 let věku toto riziko stoupá trojnásobně, pokud kouří jeden z rodičů, a osminásobně, pokud kouří oba rodiče.
• Vyšší riziko nákazy je v chladnějších ročních obdobích, kdy lidé tráví víc času v uzavřených prostorách.
Připravila: Katka
Foto: iStock
