Moje babička říká, že sám se narodíš, sám zemřeš. Nevyplácí se připoutávat se k lidem a už vůbec ne k věcem.
Člověk by se měl připoutat sám k sobě. Naučit se mít rád sebe a být si nejlepším přítelem. Podepisuji. Podtrhuji. Vnímám denně v malých drobnostech, jak rychle se člověk dokáže uvazovat k lidem, věcem, místům a činnostem. Vytvářet si pouta a rituály nám dodává pocit bezpečí. Známé rovná se jisté. Úplně vypouštíme relativitu času i prostoru. Svobodné volby.
Moje malá, mladší dcera, mi před pár dny řekla, že už na střední školu by chtěla mimo Prahu, a že by zůstávala přes týden na intru. A na vysokou prý určitě půjde za hranice. Myslela jsem, že mě trefí šlak. Moje malá holčička? Neexistuje. Vzápětí jsem si uvědomila, že celý její život razím metodu výchovy pozitivním příkladem a v podstatě ji koučuji. Učím ji, aby se snažila rozhodovat sama za sebe a dokázala nést zodpovědnost za vlastní činy. Řeknu vám, že první, na co jsem myslela, bylo sobecké, co si bez své holčičky počnu. Bude se mi hrozně stýskat. Pak následovala celá škála emocí od strachu, smutku, trochu i vzteku. Byť jsme ještě pár let vzdálené od tématu „odchodu z domova“, už teď jsem si vyzkoušela pachuť opouštění.
Člověk by si neměl pěstovat závislost. My ženy hlavně kvůli tomu, že jsme emotivnější, daleko rychleji a hlouběji se připoutáváme a mnohem složitěji opouštíme. A ještě horší verze je, když jsme opouštěné. Proto je dobré pracovat na samostatnosti a naučit se být samy za sebe. Daleko lépe se dýchá s pocitem, že máme samy sebe.
Téma opouštění prostupuje dnes a denně hovory s mými klientkami. Ať už jsou to odchody z nezdravých vztahů přes závislosti na jídle, věcech a v neposlední řadě penězích. Dopřejte si svobodu nespoutanosti. Rozbijte okovy všech nezdravých pout a závislostí. Buďte samy sebou uvnitř sebe. Je to velmi osvěžující, když přestanete lpět na tom, co přichází zvenčí a mnohdy to nemůžete ovlivnit. A pak jste zklamané.
Já jsem dnes udělala velký krok a dopřála jsem naší dceři pokoj co nejdál od naší ložnice. První, malý krok odpoutání se od jejích kroků za zdí, neustálých popěvků smíchaných s online hovory a smíchem. Dopřáváme jedna druhé soukromí a já si začínám zvykat, že než se naděju, bude mnohem dál. Sice se jednou ode mě odpoutá fyzicky, ale v srdci zůstaneme spojené navždy.
Autor: Mentální kouč Petra Krajčinovič
Zdroj: bykrajcinovic.cz
Foto: Edit B. Photo
