Na konci roku se otevírá prostor pro kladení osobních otázek. Čas pro sebezpyt. Období bilancování a hodnocení uplynulého roku.
Každopádně všechny máme šanci začít další rok s čistým štítem a jasnou vizí. Může to být skvělý rok. Plný pozitivních změn. Pokud si přestaneme říkat, že jsme moc staré na změny jakéhokoliv druhu. Že nemáme povahu odejít od zvyků, které léta pěstujeme. Neumíme se prosadit, natož začít podnikat, odejít z frustrující práce nebo toxického vztahu.
Možná se jen bojíme. Možná je to trochu neochota, lenost, strach z neúspěchu, nedůvěra ve vlastní schopnosti, stud udělat něco spontánně. Samy za sebe. Nebo tak trochu všechno dohromady. Většina naší reality se totiž odvíjí od našich přesvědčení. A ta ve velké míře přicházejí z vnějších zkušeností. Ze zkušeností se stane zvyk. A zvyk rovná se bezpečí.
Máme strach opustit bezpečnou zónu. Možná se bojíme toho, co bychom se o sobě mohly dozvědět, když se začneme otevírat novým výzvám. Žijeme v modu, co nám život přinese a jsme smířené s tím, jak to je. Neuvědomujeme si, co můžeme, ale jen to, co máme a děláme. Mnoho z nás ani netuší, že doopravdy lze vymodelovat život podle vlastních představ. Radši budeme snít, protože jsme přesvědčené, že nemůžeme mít co chceme. OMYL!
Dnes vám dám příklad z mého života. Jsem důkazem toho, že se dá vybojovat vlastní cesta naplněná vším, co chceme a potřebujeme. Z osobní zkušenosti vím, jaké to je sáhnout si na dno (nejednou). Rozumím, kolik síly, koncentrace a trpělivosti vydáte na opětovný návrat do sedla. Zažila jsem prohry v osobním i rodinném životě, podnikatelský neúspěch (opakovaně) i pracovní propady. Než jsem zažila moment, modernisté ho nazývají epifanie (prozření), kdy se mi věci vyjasnily. Já začala vidět svět kolem sebe v čistých konturách. Pochopila jsem, že když ve mně něco zemře, zrodí se nové a vždy lepší.
Věřte mi. Mnohokrát se chce člověk vzdát, cítí marnost a bezmoc, ale to jsou jen pocity, které se dají zahnat správným přenastavením hlavy. Použiji přirovnání.
,,Nač snít nízko nad zemí a zobat zrní se slepicemi, když můžu létat jako orel pěkně až nad mraky.“
Moje plány pro příští rok vystihuje maximálně. Čeká mě obrovská výzva, před níž jsem před pár lety zabouchla dveře a nyní se vrátila zpět. A já se nyní rozhodla vstoupit a prozkoumat své limity. Přeji vám, abyste vzlétly.
A nezapomínejte, že dějová linka života se otáčí jako roláda. Není to rovná čára k nejbližšímu východu. Točí se ve spirálách. Proto jsme jednou dole, jednou nahoře. Důležité je nadechnout se, když stoupáme a zadržet dech, když jsme vespod. Kéž vaše dole trvají jen okamžik a nahoře jste co nejdéle. Zdravý a spokojený rok 2022.
Autor: Mentální kouč Petra Krajčinovič
Zdroj: bykrajcinovic.cz
Foto: Edit B. Photo
