Zdraví

Co všechno víte o srdci

Jeden z nejznámějších starověkých lékařů a zakladatelů moderního lékařství, Galén, tvrdil, že srdce je nejblíže duši.

I proto se slovo srdce objevuje ve spoustě milostných frází a metafor už po staletí. Dal jí své srdce. Ve svém srdci mám tebe. Ale jak už víme, srdce není jenom univerzální symbol lásky, ale i jeden z našich nejdůležitějších orgánů, který pro nás pracuje čtyřiadvacet hodin denně. 

Lidské srdce má čtyři části, skládá se z dvou síní a dvou komor. Srdce pracuje jako pumpa, která s každým úderem srdce vypustí zhruba 150 mililitrů krve do oběhu, a rozežene tak nezbytný kyslík a živiny do zákoutí vašeho těla. Každou minutu udeří šedesátkrát až devadesátkrát. Za rok pak srdce udeří celkem 36 792 000x. 

A co jste možná o svém srdci nevěděli? 

  • Někteří se domnívají, že je lidské srdce umístěno ve středu, ale je spíše na levé straně těla za hrudní kostí. 
  • Možná vás překvapí, že ženské srdce bije rychleji než to mužské. Mužské srdce ale váží v průměru 350 g, ženské pak 300 g.
  • Muž má v těle průměrně 5,4 litru krve, zatímco žena 4,5 litru krve.
  • Srdce je velké jako zatnutá pěst. 
  • Nejtěžší srdce má modrá velryba, a to až 180 kg. Nejjednodušší srdce mají zase někteří z bezobratlovců.
  • U plodu začíná srdce bít už ve třetím týdnu. Srdeční akci dítěte je pak možné slyšet až v 16.–18. týdnu těhotenství. 
  • Práce srdce spotřebuje až 10 % celkové spotřeby kyslíku. Hmotnost srdce však tvoří pouze 0,5 % celkové hmotnosti těla. 
  • Srdce může bít i mimo tělo, má totiž vlastní elektrický impuls.
  • 25 % lidí v ČR trpí hypertenzí, tedy vysokým krevním tlakem.
  • Až 20 % infarktů proběhne bez bolesti na hrudi. Může se projevit i nevolností, pocením nebo potížemi s dechem. 
  • Denně dostane 60 lidí v ČR infarkt. Ten se nejčastěji přihodí mezi šestou ráno a polednem (kvůli hormonálním změnám, změně krevního tlaku a metabolismu). 
  • O tak důležitý orgán je tedy nutné správně pečovat. Podle neziskové organizace Loono můžeme prevenci kardiovaskulárních onemocnění dělit do dvou kategorií. 

    První kategorie je o faktorech, které ovlivnit můžeme, jako je zdravý životní styl, usínání a vstávání ve stejný čas a spánek trvající alespoň 7 hodin denně. Důležitý je také pravidelný pohyb minimálně 30 minut 5krát v týdnu a samozřejmě žádné kouření. 

    Do druhé kategorie řadíme faktory, které naopak ovlivnit nemůžeme, jako je například věk. Riziko infarktu se totiž zvyšuje s věkem nad 55 let. Ohroženější skupinou jsou muži, protože ženy jsou do menopauzy chráněné hormonem estrogenem. Nesmíme vynechat jeden z nejdůležitějších faktorů – dědičná onemocnění v rodině, o kterých by měl vědět váš praktický lékař.

    Připravila: Katka Soušková
    Zdroj: Loono
    Foto: Pixabay


    Diskuze: příspěvků