Snad každý se rád pochlubí úspěchem a u dětí to platí dvojnásob. Vytahování bychom ale ve výchově měli usměrňovat.
Touha prosadit je přirozenou potřebou každého člověka. Vždyť už v pravěku byl lepší ten, kdo měl v jeskyni více kůží z ulovených zvířat. Snaha vyniknout je zkrátka zakódována hluboko v našich genech. Znamená to, že u někoho se může tato vlastnost projevit více, u někoho méně. Toužíme vyniknout a vyrovnat se ostatním a naše děti na tom jsou úplně stejně. Jenže nic se nemá přehánět.
Hned jak se naše ratolesti odrostou plenkám a přijdou do dětského kolektivu, zjistí, že je potřeba zaujmout v něm co nejlepší místo. Ta první zkouška přichází prakticky se vstupem do mateřské školky. Jenže čím mohou malé děti uspět a získat pozornost, lepší pozici? Většinou tím, že mají něco, co ostatní ne. A tak je zcela normální, že si dodávají větší důležitosti tím, co zažily, jaké mají rodiče nebo co vlastní. Je jen potřeba rozlišit, co je ještě „neškodné“ přehánění a co už zavání nadřazeností a povyšováním se.
Co je ještě v normě?
Podle odborníků je naprosto normální, že se děti zcela běžně předhánějí. Když je někdy posloucháte, nestačíte se divit. Dozvíte se, že Davídek má bráchu, který závodí ve formuli, Janička má sto „barbínek“ a Martinův tatínek brzy poletí do vesmíru. Nad podobnými zprávami nemá smysl hloubat a dětem je vyvracet. Patří totiž k jejich věku a jsou naprosto nevinné.
V každém kolektivu se najdou děti, které mají „všechno“ a naopak ty, které jsou na tom podstatně hůř. To je přirozené. Ale je na nás, abychom ratolestem odmalička vysvětlovali, že jsou mezi lidmi rozdíly a že ten, kdo má hezčí hračky nebo jezdí v drahém autě, není lepší než ti ostatní. Pokud zaslechnete, že se váš drobek s něčím vychloubá, neváhejte ho přibrzdit. Řekněte mu, že pokud s tím nepřestane, danou věc mu seberete. Zdůrazněte, že ne každý si může tu či onu věc pořídit a vysvětlujte, co je v životě opravdu důležité. Dost možná to váš potomek napoprvé nevstřebá, ale pokud to uslyší několikrát, jistě to nakonec pochopí.
Příklady táhnou
Děti jsou naším odrazem. To, jak se chovají, mnohé napovídá o nás, o naší výchově. Na to nezapomeňte. Je tedy důležité, abychom se sami příliš nepředváděli. A i když zrovna netrpíme nedostatkem, nemusíme to dávat na odiv celému světu.
Pokud přijde vaše ratolest domů s brekem, že nemá to, co ostatní, připravte se. Budete totiž muset trpělivě vysvětlovat. Nemá cenu vymýšlet báchorky. Dítěti vždy říkejte pravdu. Nemáte například na nový mobil peníze? Pak to sdělte narovinu. Stejně tak postupujte i v případě, že dítěti danou věc prostě koupit nechcete. Zdůrazňujte své hodnoty. Ve světě dospělých to funguje úplně stejně. Je třeba vést od malička děti k tomu, aby pochopily, že nemohou mít všechno.
Připravila: Věra Hájková
