Jak se autorka psychologických románů vypořádá se žánrem sci-fi, spisovatelka známá milostnými příběhy naopak s thrillerem, nebo jak autorka úžasných historických románů umí zpracovat aktuální současnost?
O knize
V publikaci Srdcová desítka se potkává deset zajímavých autorek. Jsou odlišné, stejně jako jsou odlišné jejich styly psaní i žánry, kterým se obvykle věnují. Všechny dostaly stejné zadání: Vystoupit ze své komfortní spisovatelské role a vydat se zcela jiným směrem. A je opravdu zajímavé pozorovat kam nakonec došla a co nabídla spisovatelka, jejíž dominantou jsou detektivky, či spisovatelka, kterou mají její čtenáři zafixovanou jako autorku historických románů.
Srdcová desítka nabízí šanci poznat známé české autorky v jiné poloze. A právě tím je sbírka unikátní. Jinou spisovatelskou polohou bestsellerových autorek, z nichž většina je mediálně zajímavá sama o sobě.
Petra Klabouchová napsala povídku Kde domov můj
Petra píše většinou silná dramata zasazená do historie, která se někdy protíná se současností. Podobné to je i v její povídce, kde je ale ústředím motivem milostný příběh mezi italskou uprchlicí a českým klukem z vesnice.
Bára Šťastná pojmenovala svoji povídku Pod čarou
Autorka se nejprve proslavila svými vtipnými a odlehčenými fejetony. Její poslední kniha Hotel Atlantic byl zpracovala historický příběh zachycující putování židovských uprchlíků před válkou do Palestiny. Povídka Pod čarou je ze života, jen trochu drsnější. Pojednává o tom, co všechno jsou rodiče schopni udělat pro své děti, když do nich vtělí své ambice.
Lucie Šilhová nabízí povídku se jménem Chtěl bych tě fotit
Šilhová se posouvá od lehkých fejetonů k náročnějším psychologickým příběhům, které umí psát se stejnou lehkostí, jak dokázala v poslední knize Sukničkářky. Povídka „Chtěl bych tě fotit“ pojednává o kráse a ošklivosti, o nichž Egon Schiele snil, že jednoho dne zmizí nejen ze světa umění, ale ze světa celkově.
Jana Jašová překládá povídku Stepford
Oproti thrillerům, které Jašová píše obvykle, se tentokrát vydala cestou sci-fi. Jak by to dopadlo, kdybychom si mohly pořídit domů robotku, která by zvládala vše. Od péče o domácnost, přes kosmetiku, holčičí konverzaci až po sexuální tužby manželů.
Michaela Klevisová napsala Není na co čekat
Královna české detektivky Michaela Klevisová se tentokrát vydala úplně jinou cestou, než jsme u ní zvyklí, přesto z její povídky na člověka dýchá stejný klid jako z jejích detektivek. Klevisová vezme čtenáře zchladit uprostřed léta do českého lesa a ukáže, že nic nemusí být tak definitivní, jak se zdá. Stačí se podívat se do svého nitra.
Scarlett Wilková popisuje Selhání dokonalého muže
Scarlett Wilková umí na papír bravurně přenést osudy řeckých uprchlíků i pobavit čtenáře randěním žen po padesátce. V povídce Selhání dokonalého muže se dotkla jednoho z fenoménů současné doby, a to ezoterických kurzů. V jejím případě jde o kurz dokonalého muže, který může skončit naprostým fiaskem.
Miriam Blahová tvrdí Nemůže se nic stát
Miriam Blahová je u svých čtenářek oblíbená díky milostným příběhům, které se odehrávají v její důvěrně známé oblasti Jablunkova. V povídce Nemůže se nic stát s vydala zcela odlišnou cestou, ve které si ale je dost jistá v kramflecích. Příběh o ženě, které její sousedka ukradla miminko, vás donutí číst až do konce a rozuzlení celé zápletky vás nechá s otevřenými ústy.
Klára Mandausová posílá Vzkaz
Čtenáře zavede do švédského hotelu. Její hlavní hrdinka se tu pokusí rozplést záhadu vzkazu, který jí zanechala její babička, která nedávno zemřela. Kromě rodinného tajemství se také musí vypořádat s nenadálým návalem něhy, který jí zaplaví, když se potká s ředitelem tohoto zvláštního hotelu.
Zdenka Hamerová je autorkou Teorie krásné Amálie
Zdenka Hamerová umí pracovat s tajemnem a dokazuje to i ve své povídce Teorie krásné Amálie. Mladá žena má za sebou několik autonehod, ze kterých vždy vyvázla takřka bez zranění. K výslechu si ji předvolá policista, aby zjistit, co za tím vším vězí. Teorii, že Amálie neumí řídit, brzy vyvrátí.
Jana Poncarová odpočítá Sedmdesát dva hodin
Povídková kniha Srdcová desítka začíná příběhem válečných uprchlíků, a také jím končí. Jana Poncarová nás však nevezme do minulosti, ale do bolestné současnosti a v povídce Sedmdesát dva hodin popisuje setkání ukrajinské uprchlice a její dcery s jejím manželem a otcem jejich dcery. Příběh je protkaný láskou, oddaností a statečností.
Všech deset povídek se vlastně svým způsobem dotýká současnosti. Je to strach o budoucnost našich dětí. Abychom jim zajistili dostatečné vzdělání, všudypřítomná válka, která nám bohužel dýchá na krk více, než si mnozí umíme a chceme připustit. Hledání sama sebe, které mnohdy stojí na tom najít a poznat své kořeny. Faleš toho, co vidíme a touha po dokonalosti, která pokřivuje náš celkový pohled na skutečnost. Touha utéct od nepříjemností bez ohledu na to, jak moc se to dotýká i druhých. Moderní technologie, které deformují náš život. Trendy směry, které nám k ničemu nejsou. Jistě si každý najde tu svoji povídku, ale věřím, že ho za srdce chytne celá desítka. Knihu 29.2. vydává nakladatelství Motto.
Autor: Martina Vydrová
