Autorka historických románů Scarlett Wilková přichází s druhým titulem Ty chladné oči,
v němž opět otevírá citlivé a málo reflektované téma novodobých českých dějin.
Válka hraje s lidmi krutou šachovou partii, pěšáci se promíchají, na barvě uniformy tolik nesejde. Během nacistické okupace Smolenska se setkají okouzlující ruská dívka Neonila a český mladík Emil donucený bojovat za wehrmacht. Když se spolu po válce usadí v Československu, vznáší se nad nimi stigma kolaborace, a tak jim nezbývá než opatrný život ve strachu. Utají svou minulost? A může strach ospravedlnit krutost spáchanou na jiných?
Spisovatelka Scarlett Wilková, která se svým debutovým románem Až uvidíš moře sklidila nebývalý úspěch u čtenářů i kritiky, opět našla inspiraci při své práci pro Paměť národa. Do příběhu hrdinů knihy se otiskly životy skutečných lidí, jejich pocity strachu, zmaru, ale i naděje a lásky. „Vycházela jsem z příběhů, které jsem skutečně vyslechla od konkrétních lidí. Osudy mých románových postav jsou částečně příběhy pamětníků, jejichž vyprávění jsem uložila do databáze Paměť národa,“ potvrzuje Scarlett Wilková.
„Všechny postavy románu jsou však fiktivní, neexistuje člověk, který by prožil přesně totéž, co ony. Ale konkrétní lidé mi byli inspirací, z jejich osudů jsem si vzala jen střípky a z nich jsem si pak vymyslela postavy Neonily a Emila. Takže jsou vlastně souborem vlastností a osudů mnoha jiných lidí i fikcí dohromady,“ doplňuje Wilková.
Základním kamenem knihy je životní příběh Neonily, dívky z Němci okupované části Ruska. Potkáváme ji v roce 1942 a budeme ji provázet na útěku do Československa a pozorovat její život až do chvíle, kdy ho jako babička vypráví své vnučce. Neonila není vyloženě kladná hrdinka. Chce mít svůj klid a bezpečí a neváhá proto udělat opravdu cokoliv.
Na základě vyprávění pamětníků si Scarlett položila otázku: „Dovedete si představit, že se jednoho dne probudíte v zemi, kterou okupují cizí vojáci? Že se musíte rozhodnout, zda jim budete sloužit, spolupracovat s nimi, nedávat najevo nelibost nebo se vystavíte riziku, že vás zabijí? Kde je hranice mezi kolaborací, zradou svého přesvědčení a prostou snahou zachovat si život, ochránit sebe a své blízké?“ Odpověď, nebo spíš přiblížení okolností při jejím hledání můžete v knize hledat. Odpověděli byste stejně, zachovali byste se stejně? Nebo?
Za druhé světové války prožívaly toto dilema stovky tisíc lidí v mnoha zemích Evropy. Mnozí ji prožili na území, které najednou patřilo jiným mocnostem. Přizpůsobit se? Nebo si zachovat čest, nepodrobit se?
Neonila
Ruská dívka Neonila se do této situace dostala jako zdravotnice, když oblast Smolenska, ve které žila, obsadila německá armáda. Spousta obyvatel Sovětského svazu během 2. světové války s Němci kolaborovala.
Emil
Mladý muž Emil původem z Těšínska se do té situace dostal také – bojoval v řadách německého wehrmachtu jako spousta dalších obyvatel Slezska. Mnozí to pak celý život tajili, za socialismu nebylo vhodné přiznávat, že někdo sloužil v nacistické armádě.
Podobný osud svedl tyto dva mladé lidi dohromady? Byla to láska? Nebo si víceméně zbyli v těžké době? Pak celý život žili v socialistickém Československu ve strachu, že bude jejich minulost odhalena.
Jak utajování minulosti poznamenalo život jejich rodiny? Jaký byl život za komunismu, kdy se mnohé dějinné události překrucovaly? Strach a děsivé zážitky z války v tomto páru vyvolaly nedůvěru a snahu za každou cenu chránit sebe a své blízké. Má člověk právo chránit svou rodinu i za cenu toho, že ublíží jiným?
Příběh je sice historický, ale zároveň aktuální
Začíná během druhé světové války, ale sleduje osud tohoto páru i v padesátých letech, za normalizace po sovětské okupaci Československa v roce 1968. Pokračuje až do pádu komunismu. Ale zároveň Neonila a Emil prožívají to, co se může stát komukoli i v dnešní době. Stačí, abychom se probudili jednoho dne do země, která najednou patří někomu jinému a musíme se rozhodnout – budeme zbabělci nebo hrdinové? A dá se vůbec mezi zbabělstvím a hrdinstvím narýsovat nějaká jasná hranice?
Autor: Martina Vydrová
